Spolkům a lidem podepsaným pod peticí se nelíbí, že projednávání jejich...

Spolkům a lidem podepsaným pod peticí se nelíbí, že projednávání jejich připomínek proti zástavbě kolem Lipna krajští politici už třikrát stáhli z programu jednání. Snímek je z Lipna nad Vltavou. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Regulujte zastavování Lipna, žádají místní spolky krajské vedení

  • 4
Živelné zastavování Lipenska mohutnými komerčními resorty chce do budoucna regulovat Jihočeský kraj. Vznikne k tomu pracovní skupina, která předloží návrh řešení do říjnového zastupitelstva. Politiky k tomu donutili místní obyvatelé a členové spolků, kteří varují před devastací místní krajiny a zhoršování kvality života v ní.

Několik tisíc lidí se zároveň podepsalo pod peticí s mementem, že pokud neskončí developeři se zastavováním hlavně levého břehu Lipenské vodní nádrže, zničí přírodu, kvůli které je region unikátní. Tvrdí, že proces zkázy už nastal, voda v jezeře se dlouhodobě zhoršuje.

„Od roku 2006 se kvalita vody stále zhoršuje. Říká se, že za to mohou chataři, ale těch nepřibývá. Zato narůstá zástavba velkými rekreačními komplexy,“ ukazovala zastupitelům údaje hygieniků zástupkyně několika lipenských spolků Dana Špatenková. Na jejich jednání dorazila při zářijovém jednání.

Letos už byla na části Lipna voda nevhodná ke koupání. Množí se tu sinice a další řasy. Podle obyvatele Frymburku a vysokoškolského pedagoga Vladislava Smolky se zhoršují i podmínky pro místní lidi. Už nejsou pro život, ale pro byznys a obyčejný člověk se tam podle něj stává ohroženým druhem. Proces bude pro kraj znamenat miliardové škody, tvrdí.

Smolka poznamenal, že se bojí, aby lipenské obce nedopadly jako Český Krumlov, kde v souvislosti s jedním projektem najímali statisty na předvádění všedních dnů místních obyvatel. Tomu odpovídají i statistické údaje počtu trvale žijících lidí. V okolí přehrady nepřibývají, spíš mizí.

Rozvojem Lipenska se loni zabývali také odborníci, kteří vypracovali studii místní krajiny jako podklad pro nové krajské zásady územního rozvoje (ZÚR). Experti požadují, aby už tam nevznikaly nové velkokapacitní rekreační resorty, které zabírají zemědělskou půdu, přetěžují infrastrukturu včetně silnic, vodovodů a kanalizací a ničí pobřeží.

Podle předsedkyně jednoho ze spolků Pavly Setničkové je řešení kraje oproti tempu developerů pomalé. Ještě než připravili krajští zastupitelé ZÚR pro aktualizaci a schválení, objevilo se dalších deset rekreačních záměrů, podporovaných lipenskými obcemi a jejich územními plány.

Jak už dříve potvrdil MF DNES náměstek jihočeského hejtmana František Talíř (KDU-ČSL), aktualizované ZÚR by měly být místním plánům nadřazené. Většina obcí na Lipensku přitom vychází ze svých starých plánů.

Spolkům a podepsaným pod peticí se zároveň nelíbí, že projednávání jejich připomínek krajští politici už třikrát z programu jednání vyřadili. O slovo se tedy přihlásili na zářijovém jednání u bodu „různá vystoupení“. A vyvolali napoprvé hodinovou diskusi.

Kraj odsouval problém

Nyní je otázka, zda změní vedení lipenských obcí názor na svůj rozvoj a cestovní ruch po komunálních volbách. Přání místních obyvatel by měly vyjádřit podle hejtmana Martina Kuby (ODS) právě dnešní a zítřejší volby. Proto by se měli řešením Lipenska zabývat krajští zastupitelé až po nich.

„Odborníci musí nejdříve zjistit, jak je možné zasahovat z pozice kraje do územních plánů jednotlivých samospráv. Týká se to i rozvodů kanalizací a vody. Až to budeme vědět, přeneseme územní studii krajiny do zásad rozvoje. Vše projednáme po volbách,“ uvedl vedoucí regionálního rozvoje a územního plánování krajského úřadu architekt Petr Hornát.

Posunout jednání o další měsíc až na listopad navrhoval zastupitel František Konečný (nezařazený, dříve ANO). Podle něj by k tomu měli vystoupit také noví starostové, kteří začnou úřadovat později.

Další zastupitelé souhlasili, že Lipno je třeba před živelným zastavováním uchránit a krajská samospráva by se na tom měla podílet. Koordinovat místní rozvoj jako nadřazený orgán.

Akci za záchranu Lipenska před obrovským zájmem developerů iniciovalo loni několik spolků, tvořených z místních obyvatel a odborníků na životní prostředí a hydrobiologů. Někteří jsou z Jihočeské univerzity nebo akademie věd.

Lipenskem se začal zabývat i Ústav krajinářské architektury Fakulty architektury ČVUT, přesněji její studenti přihlášení do projektu, jak řešit a plánovat urbanizaci Lipna. Zadání se týká otázky odpovědnosti ke krajině, k místním obyvatelům a k rozvoji turismu.