Na nedostatek vody v prameni jako první upozornil starosta Kvildy Václav Vostradovský.
„Byl jsem se tam v úterý podívat dvakrát, abych se ujistil, zda to není nějaká anomálie a momentální stav. Voda ale prostě do pramene nepřitéká, ani z něj neodtéká. Drží se jen ve vyzděné nádrži,“ popsal starosta.
Ten také procházel okolní porosty prameniště a ani tam nenacházel nic, co by svědčilo o zlepšení situace.
Podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka ale není tak zle.
Území skutečného prameniště se totiž rozkládá v širším okolí známé studánky a řeka Vltava se částečně rodí z několika pramínků a částečně vzniká i z odvodnění rašeliniště na západních úbočích hor Stráž, Holý vrch a Holubí skála.
„Pramínek, který turisté navštěvují, je pouze symbolický. Vltava jako taková vyschnout nemůže,“ říká mluvčí správy parku Dvořák.
Také Vladimír Horpeniak, historik Muzea Šumava v Kašperských Horách, současnou situaci vnímá především jako memento. „Nedávno například prasklo srdce zvonu v polském Wavelu. Lidé v tom spatřují určitou symboliku. A to, že vyschl pramen Vltavy, ji také má,“ říká historik.
