Projekt jihočeské letecké záchranné služby v režii armády má novinku. Ministerstvo obrany chce jako základnu pro své helikoptéry používat letiště v Bechyni na Táborsku místo původně plánovaného stanoviště na novém heliportu v Plané u Českých Budějovic.
Změna provozovatele letecké záchranky z civilního na armádního, ke které dojde od 1. ledna příštího roku, má nejasností víc. Podle ministerstva obrany není třeba vyřešené, jak velké vojenské helikoptéry přistanou v jindřichohradecké nemocnici.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška navrhne změnu stanoviště z Plané na Bechyni vládě ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vláda už v dubnu rozhodla, že kromě Karlovarského a Plzeňského kraje bude armáda zajišťovat leteckou záchranku také pro Jihočeský kraj. Podle jejího usnesení měly vrtulníky startovat z Plané, kde kraj vloni otevřel nový heliport za 60 milionů korun.
„Naše analýza ukázala, že Bechyně je ekonomicky přijatelnější a má geograficky výhodnější polohu. Navíc je heliport v Plané pro naše stroje malý. V Bechyni bude služba 24 hodin denně a létat můžeme i v noci, což je plus. Vrtulníky Sokol jsou rychlejší a uvezou víc pacientů,“ vypočítává klady Pejšek.
S výsledkem zprávy nesouhlasí vedení Jihočeského kraje. „Už dříve jsme nabízeli, že vojákům zajistíme pozemek vedle heliportu na letišti v Plané. Létat z Bechyně není podle mě optimální, většina transportů míří stejně na českobudějovické traumacentrum,“ upozorňuje náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Ivana Stráská.
Podle ní navíc praxe platná od příštího roku nedovolí vojenské letecké záchrance pomáhat v sousedním Rakousku, což se dnes děje. O součinnosti jihočeských a hornorakouských záchranářů bude v nejbližší době kraj podepisovat dohodu.
Ačkoliv vláda zdůvodnila změnu systému finančními úsporami, odborníkům není takový argument jasný. „Na čem se uspoří? Armádní vrtulníky jsou těžší, spotřebují víc paliva, potřebují dva piloty. Na rozdíl od předchozích jednomotorových vrtulníků nejsou tak pružné. Nevím, jak budou dosedat třeba na Šumavě,“ tvrdí šéf jihočeské záchranky a prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
Vyzdvihovat vyšší rychlost je podle něj diskutabilní, protože se jedná maximálně o dvě až čtyři minuty na jednu cestu, což nevyrovná handicap s přistáváním v terénu nebo překládáním pacientů. Navíc, nočních letů může být nanejvýš tak do deseti za rok.
„V nemocničním areálu místo na přistání není“
Mluvčí ministerstva obrany Pejšek ale tvrdí, že manévrování na Lipně nebo na Šumavě není pro vojenské vrtulníky problém. Zásah bude podle něj stejný jako dnes. První je u zraněného v hůře přístupném terénu Horská služba nebo záchranáři se sanitkou. Pacientovi poskytnou pomoc a až potom zvažují, zda bude další přeprava po silnici, nebo vzduchem.
Armáda si už otipovala jihočeské nemocnice, kde mají vrtulníky Sokol dosedat. Spokojená s prostorem pro přistávání je ve všech areálech kromě Jindřichova Hradce.
„Před čtrnácti dny nad námi létal vojenský vrtulník a snímkoval si místa pro přistání. Ministerstvo obrany nám teď oznámilo, že v nejbližší době si s námi dá schůzku a budeme tuto věc řešit. Říkám ale rovnou, že v nemocničním areálu místo na přistání není a pro náš heliport na střeše je armádní stroj příliš těžký,“ namítá ředitel jindřichohradecké nemocnice Miroslav Janovský.
Do konce roku, kdy se bude měnit provoz letecké záchranky, zbývají tři a půl měsíce. Armáda má podle vládního usnesení létat pro pacienty v Jihočeském kraji čtyři roky, pak bude systém vyhodnocovat.
Náměstkyně jihočeského hejtmana Stráská věří, že po čtyřech letech ministerstvo zdravotnictví systém přehodnotí a udělá ho jednotný pro celé Česko.
Civilní vrtulníky létaly se záchranáři v kraji 20 let. Jenom v loňském roce přepravily do nemocnic 451 pacientů.
