Trest, který vykonal Pacovský v Rakousku, mu skončil, ale vzhledem k jeho nebezpečnosti soud rozhodl o následném umístění do takzvaného forenzně terapeutického centra.
Informaci potvrdil českobudějovický státní zástupce Ivo Dvořák. „Pacovský je pořád nebezpečný pro své okolí a na základě naší žádosti v Rakousku rozhodli, že ho ponechají v detenci,“ řekl náměstek jihočeského policejního ředitele Stanislav Popel.
Deset let od tragédie v Litvínovicích, kde Pacovští zastřelili tři muže |
„O umístění odsouzených do forenzně terapeutického centra rozhoduje v Rakouské republice příslušný rakouský soud, který pravidelně přezkoumává důvodnost takového umístění, přičemž může v přezkumném řízení rozhodnout i o jeho dalším trvání,“ uvedl Dvořák. V detenčním zařízení tak může Pacovský teoreticky být až do své smrti.
Otec a syn Pacovští podle obžaloby v červenci 2003 na zahrádce litvínovické restaurace dvěma zbraněmi zastřelili tři muže. Byli to manžel, syn a zeť ženy, jejíž sestra se přátelila s Pacovského bývalou manželkou Hanou. S ní se Pacovský přel o dům, často jí prý nadával a vyhrožoval.
Podle některých svědků byl vražedný útok pomstou za to, že rodina Haně pomáhala. Johna Pacovského poslal soud do vězení na 11 let. Od prosince 2011 je na svobodě.
Lidé vzkazují propuštěnému vrahovi z Litvínovic: Jen se tu zkus ukázat |
Ladislav Pacovský odešel z tehdejšího Československa se svou ženou v roce 1981 do Rakouska, kde pracoval deset let jako číšník a potom působil jako obchodní vedoucí v různých gastronomických podnicích. Manželé získali rakouské státní občanství. Po soudech v České republice v roce 2003 byl následně předán k výkonu trestu do Rakouska.
Obyvatelé varovali, že se může něco stát
Ale ještě zpět na začátek k osudnému úterý 22. července 2003. Měl to být jen další poklidný den v Litvínovicích, v obci, kde dnes žijí zhruba tři tisíce obyvatel. Právě tehdy vyvrcholily letité spory Ladislava Pacovského, jeho bývalé ženy a rodiny Sassmanových.
Pacovský byl už s manželkou rozvedený. Oba se vrátili po listopadové revoluci. Žena začala žít nový život, ale od Pacovského definitivní klid neměla. Krize se stupňovala, když si našla nového přítele. Bývalý manžel například začal rozebírat dům exmanželky od střechy a mezi krovy udělal šibenici, kde napsal její jméno.
Litvínovičtí mnohokrát upozorňovali, že se může něco stát. Dokonce podávali na Pacovského trestní oznámení, báli se jeho nevypočitatelného chování. Sousedy například ohrožoval plynovou pistolí, přesto zůstával na svobodě. Policisté věděli o jeho chování dva roky, mnohým vyhrožoval zastřelením, velmi vulgárně urážel ženy.
Když se se svým synem Johnem vydali zabíjet, měli podle obžaloby u sebe kromě pistolí také pepřové spreje. U soudu pak zaznělo, že střelbě předcházela hádka, po které tehdy devětačtyřicetiletý Ladislav Pacovský zastřelil pistolí ráže 6,35 mm dospělého muže a jeho syna. Dvacetiletý John Pacovský pak druhou zbraní ráže 7,65 mm zabil zetě staršího z mužů, který jim přiběhl na pomoc.
Mladší oběti, kterým bylo 26 a 31 let, zemřely na místě, dvaapadesátiletý muž pak v sanitce při převozu do nemocnice. „Nejméně devíti výstřely do zad, hrudníku a břicha zabili tři muže,“ hlásila tehdy policejní mluvčí Jana Kameníková.
Podařilo se jim utéct
Kolem tragédie bylo od počátku několik nejasností. Především se hovořilo, zda zabíjel pouze Pacovský starší, nebo i jeho syn. Každopádně se oběma podařilo z Litvínovic utéct. Na svobodě zůstali ještě další dva dny. Policie je zatkla v Praze na rohu náměstí Jiřího z Poděbrad. Jeli do hlavního města za známou, která kriminalisty upozornila. Pacovský měl u sebe v době zatčení zbraň.
Už tři dny po vraždě měla policie jasno, že vraždit musel Ladislav i John. Ten se však nepřiznal a také otec tvrdil, že střílel jen on sám. „Syn byl mírná osoba, vyhýbal se konfliktům,“ tvrdil například Pacovský starší.
Pak začala příprava na soud. Ladislav Pacovský nejdříve dostal doživotí a jeho syn třináct let. Později soud tresty zmírnil na 25 a 11 let vězení. Soudní řízení byla velmi emotivní. Ladislav Pacovský vulgárně vykřikoval a soudce slovně napadal.
