Kdo povede českobudějovickou vysokou školu příští čtyři roky zajímá i studenty.
„Když se Václav Bůžek vyjádřil, že by utlumil některé obory, měl pravděpodobně na mysli především ty na pedagogické fakultě. I proto bych byl raději, aby zůstal rektorem dál Libor Grubhoffer. Zejména vzhled univerzity se v posledních letech změnil výrazně k lepšímu, tak by to tak mohlo pokračovat,“ řekl student Jan, který nechtěl zveřejnit celé jméno.
Všichni oslovení studenti favorizují pouze dvojici Grubhoffer - Bůžek, třetímu kandidátovi Daliboru Štysovi příliš šancí nedávají. Podobně to vidí také část ze čtyřicetičlenného akademického senátu. Volba je však tajná, a tak se může stát cokoli.
„Důležité je, aby tentokrát získal jeden z kandidátů dostatek hlasů a univerzita zvolila nového rektora. Jít do třetí volby už by nebylo příliš důstojné. Je jasné, že každý z kandidátů prezentuje něco úplně jiného, také proto je situace oprávněné vyhrocená. Je to taková jihočeská specialita. Bylo to tak i v minulosti. Třeba v Praze nebo Brně jsem nic podobného nezažil,“ konstatoval člen akademického senátu Jan Samohýl z teologické fakulty.
Samotná volba přesáhla půdu univerzity, a spekuluje se dokonce o zákulisních a politických tlacích. Současný rektor Libor Grubhoffer je známý pro svou kritiku krajské koalice ČSSD s komunisty. Prezident Miloš Zeman ho také pravidelně nezve na slavnostní ceremoniály na Pražském hradě.
Oslovení zástupci akademického senátu však tlak odmítají. „Naší výhodou je tajné hlasování, takže máme možnost rozhodnout se svobodně,“ zdůraznil Samohýl. Stejně reagoval i místopředseda senátu Šimon Heller. Někteří další členové však volbu odmítli komentovat.
Otevřený dopis senátorům
Situaci sledují i daleko za hranicemi Jihočeského kraje. Jan Jukl, ředitel městské knihovny ve východočeské Poličce a bývalý místopředseda akademického senátu, dokonce na univerzitu zaslal otevřený dopis.
„Měl jsem možnost spolupracovat s profesory Bůžkem i Grubhofferem. Obracím se na vás s vědomím naprosté odlišnosti obou zmíněných mužů, ve víře, že alespoň takto na dálku mohu přispět k obraně akademických hodnot a svobod,“ napsal mimo jiné Jukl. Ve svém prohlášení preferuje Libora Grubhoffera na úkor Václava Bůžka, jehož označil za ambiciózního kariéristu.
Na webu petice24.com vznikla také petice na podporu Libora Grubhoffera. Má přes 300 podpisů.
Na státnice poprvé až v srpnu
Z praktického úhlu řeší volbu studenti pátých ročníků univerzity. „Bavili jsme se o tom, jestli nám povolí první pokus státnic až v srpnu, nebo budeme muset jít na všechny v červnu. I v tomto směru může záležet na tom, jaký rektor bude zvolen a zda toto rozhodnutí přenechá vedoucím příslušných kateder. Někteří studenti si myslí, že u profesora Bůžka bychom tuto možnost neměli,“ upozornila studentka Iveta Vidová.
Druhá volba začíná v úterý ve 14 hodin. Ta první byla před měsícem a čtyřiceti senátorům nestačila ani tři kola tajného hlasování, aby si vybrali mezi stávajícím rektorem Liborem Grubhofferem a jeho soupeřem Miloslavem Šochem. Prvnímu jmenovanému chyběl ke zvolení jediný hlas, když jich dostal dvacet. Zítra se budou hlasy dělit mezi tři kandidáty, z tohoto pohledu bude získat většinu ještě složitější.
A co současná trojice nabízí? A čím se při nedávném představování snažila zaujmout? Libor Grubhoffer z přírodovědecké fakulty a Václav Bůžek z historického ústavu filozofické fakulty už mají s funkcí zkušenosti. První stojí v čele univerzity od roku 2012, druhý ji vedl ve dvou funkčních obdobích v letech 2004 až 2011. Třetí kandidát Dalibor Štys je z fakulty rybářství a ochrany vod.
Ať hlasování dopadne jakkoli, snižování počtu oborů bude zřejmě nevyhnutelné a souvisí s novelou zákona o vysokých školách.
Václav Bůžek ve svém vystoupení nešetřil kritikou. Upozornil, že se univerzita v posledních letech potýká s výrazným poklesem počtu posluchačů. Zatímco v roce 2011 jich studovalo 13 450, o čtyři roky později 11 116. V důsledku toho dostává škola méně peněz. „Je zřejmé, že klesá zájem o studium na Jihočeské univerzitě. Ta je pro studenty až druhou nebo třetí volbou. Je mi líto, že musím říct, že se univerzita propadá na poslední místa žebříčku veřejných vysokých škol,“ zmínil Bůžek.
Zvyšovat počet studentů je však složité. Nahrává tomu demografický vývoj, ale také rozšíření počtu oborů, třeba i na budějovické Vysoké škole technické a ekonomické. U mnohých studentů navíc bylo a je vždy první volbou dostat se na univerzitu do Prahy, či do Brna, až pak přicházejí na řadu Budějovice.
Grubhoffer se při svém výstupu snažil vyzdvihnout úspěchy za dobu svého vedení. Univerzitě se podařilo postavit čtyři nová centra, rekonstruovala pavilony nebo upravila park v kampusu. V budoucnu by rád dokončil práce v kampusu, modernizoval koleje, objekt Bobík, zřídil sportovní areál a víceúčelové centrum v ulici Na Mlýnské stoce.
Nejvíce vyhraněný byl při projevu Dalibor Štys. Své případné rektorování podmínil například zavedením kolegia profesorů, které by univerzitu řídilo. Volná místa profesorů by pak obsazoval na základě konkurzu.
Pokud senátoři v úterý nezvolí nového rektora, bude v nejbližších týdnech následovat třetí kolo.
