Radost z jízdy nabízí už několik let budovaná trasa jihočeské Vltavské cyklostezky. Šířky jejích jednotlivých úseků jsou průměrně čtyři metry, navíc doplněné asfaltovým povrchem, ochranným pásmem a dalším vybavením.
Práce na trase jihočeské části magistrály celkem dlouhé 188 kilometrů pokračují mimo jiné na Lipensku. Aktuálně dostal takzvané environmentální povolení ke stavbě osmikilometrový úsek mezi Černou v Pošumaví a Frymburkem.
Stavba si vyžádá zábor 3,7 hektaru zemědělské půdy a skrývku 10 tisíc tun zeminy. Dílo je vedené ve veřejném zájmu, tudíž má přednost před stanovisky obcí a soukromých vlastníků pozemků.
Celá Vltavská cyklostezka za stovky milionů korun povede od Nové Pece, podél Lipna, přes Český Krumlov, České Budějovice a dál až do Středočeského kraje. Turistům na kolech nabídne komfortní zážitek.
Zlikvidují stovky stromů, odmítají majitelé cyklostezku na svém pozemku |
Podle ředitele Jihočeské centrály cestovního ruchu Petra Soukupa bude tato cyklostezka přínosem pro kraj a skoro až nadčasovou záležitostí. Její etapy pokračují, byť někde nabraly menší zpoždění, protože kraj jako investor u některých připravovaných úseků diskutuje o trase s obcemi a majiteli pozemků.
„Některým obcím se nezdá, že ji v budoucnu budou muset udržovat, protože to bude jejich stavba v katastru. Ale stojí to za to,“ myslí si Soukup. Celá Vltavská cyklostezka má od jihu Čech až do Mělníka měřit 456 kilometrů.
Z průjezdů těžkých aut začínají praskat zdi domů
Obyvatelé malých obcí odkázaní na komunikace třetí třídy si stěžují, že stezky pro cyklisty jsou stejně široké jako silnice v jejich vsích, po nichž navíc jezdí i těžké kamiony svážející třeba dřevo.
„Kamiony se kolem nás řítí a přitom zaberou celou šířku silnice. Nejsou tu chodníky, několikrát jsem už musela uskočit do příkopu,“ nastínila Marcela Stropková, obyvatelka Mezipotočí na Krumlovsku.
Bydlí přímo u silnice číslo 15911 a tvrdí, že jí z průjezdů těžkých aut začínají praskat domovní zdi. Loni poslala na obecní úřad v Kájově, pod který Mezipotočí spadá, žádost, aby se alespoň omezila rychlost těchto vozidel, ale bez úspěchu.
Jediné omezení znamená pro vozidla dopravní značka na sjezdu od silnice první třídy vedoucí na Lipno, která povoluje na tuto vedlejší silnici vjezd jen do nosnosti 7,5 tuny. V osadě se čtyřiceti stálými obyvateli kritizují těžkou dopravu všichni, bojí se hlavně o zdraví dětí.
Cyklostezka povede od Lipna k Lužnici. Většinu z miliardy zaplatí stát |
Před třemi lety přitom podle informací krajského úřadu silnici vylepšili rekonstrukcí za 44 milionů korun. Těžké kamiony ji ničí, krajnice praskají.
Podobné problémy mají i jiné obce na Krumlovsku. Některé silnice jako ta mezi Mezipotočím a Slavkovem nemají ani prostor na vyhnutí, takže hrozí srážky. Stížnosti obyvatel se snaží jejich starostové spíš uklidňovat, aby nebránili podnikání. „Někteří místní si stěžují, ale musí to strpět. Říkám jim, bydlíme uprostřed lesů, samo se z nich dřevo neodveze,“ míní Jan Dojčar, starosta Malšína na Lipensku.
Přirozenou ochranu proti kamionům má naštěstí městys Přídolí, který spojují s okolím pouze silnice třetí třídy. „Proti vjezdům kamionů nás chrání železniční viadukt u Kaplice, který je pro ně příliš nízký. Občas k nám stejně nějaký zabloudí a potom se nemůže dostat pryč. Místní silnice nejsou na takovou dopravu stavěné,“ uvedl starosta Přídolí Petr Drayer.
Obyvatelé jsou přesvědčení, že by těžkou dopravu měli víc kontrolovat policisté. Podle českokrumlovského dopravního inspektorátu je většinou spojená s těžbou dřeva a řidiči k ní mají výjimku. „Trasy posuzuje náš dopravní inženýr. Jde o dočasný provoz, výjimky dostávají i zemědělci. O stížnostech lidí nás informují starostové obcí,“ sdělil jeho vedoucí Petr Bárta.
