„Střední Evropa představuje křižovatku s potenciálem kontaktu mezi dříve izolovanými populacemi vlků. Podobně jako tato oblast představuje takzvaný tavicí kotlík lidských kultur,“ uvedl Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Křížení dříve oddělených linií může být výhodné z hlediska zvýšení genetické diverzity nově vzniklých populací, a dokonce by mohlo pomoci adaptovat tato zvířata na přechodné biotopy, které existují na Šumavě,“ dodala Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity.
Vědci na Šumavě zaznamenali pár, který tvořili samec z alpské populace a samice z Pobaltí, už v minulosti. V sezoně 2017/2018 vyvedl mláďata, která postupně zakládala další smečky. Pohyb jejich členů potvrzuje velký akční rádius vlků.
Samce ze smečky v šumavském Srní srazilo v roce 2018 auto v Německu u Hamburku. Další vlk z téže smečky zahynul po srážce s autem v roce 2020 na Moravě.
Z monitoringu vyplývá, že nyní na Šumavě žije osm vlčích smeček. Přírodovědci nevylučují, že v Boleticích, které sousedí se Šumavou, je devátá smečka. Minimální odhad počtu vlků na Šumavě je 30 včetně mláďat.
„Fakt, že se na Šumavě vlkům daří, je důkazem významu propojených vysoce chráněných území národních parků. Velkou roli v tom totiž sehrává i značná rozloha bezzásahového území a s tím spojeného území, ve kterém neprobíhá lov, a vlci v něm tak nemají žádnou konkurenci,“ uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
