S největší pravděpodobností pár vlků vběhl o víkendu do ohrady zabezpečené elektrickým ohradníkem, kde se pásly desítky ovcí.
„Celková bilance vlčího útoku je šestnáct zabitých kusů nalezených po celé pastvině. Tři ovce, které byly silně potrhané na krku a břichu, jsme museli utratit, dalších šest ovcí s ranami na krku se pokoušíme zachránit. Čtyři kusy nebyly nalezeny. Bez zranění tak zůstala jedna jehnička a beran se zvoncem,“ vypočítal majitel stáda Tomáš Rychecký.
Jednalo se o jeho první zkušenost s útokem vlků, odnesly to speciálně šlechtěné ovce.
„Je to pro nás tragédie. Stádo čítalo 31 kusů takzvaného východofríského berana a třicet dvouletých jehniček jako základ nového odolného stáda s vyšší mléčností. Jednalo se o křížence Šumavek a Clun forestů, plemena s velkou odolností a lepší mléčností než Šumavka. Počítali jsme s jejich rozvojem právě tady na Knížecích Pláních,“ uvedl Rychecký.
V současnosti zůstalo na Knížecích Pláních stohlavé stádo. Majitelé zvažují jeho přesun.
Správa parku útoky očekávala
Útok vlků na stáda na Šumavě odborníci ze Správy Národního parku Šumava očekávali. Především poté, co byl letos na začátku roku z pobytových znaků, které prošly genetickou analýzou, potvrzený výskyt vlčího páru v oblasti Šumavy a Bavorského lesa. Tehdy také vlci na Šumavě ulovili srnu a jelena a koloucha (psali jsme o tom zde).
„Pohled na stádo ovcí, které napadl vlk, není nijak hezký ani pro nás, natož pro jejich majitele. Je to nová zkušenost pro všechny, protože déle než sto let tady vlci nebyli. I proto se snažíme místní zemědělce na tuto skutečnost připravovat jak osobní komunikací, tak i odbornými veřejnými semináři. První takový seminář zaměřený na preventivní opatření proběhl před necelým měsícem,“ vysvětlil náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý, vedoucí Odboru ochrany přírody.
Na semináři upozornili na rizika, ale také na možnosti čerpání dotací na preventivní opatření pro zabezpečení stád. A také na to, jak čerpat náhradu škody na chovných zvířatech, která podlehnou útoku velkých šelem, jako jsou vlci nebo rysi.
„Dále plánujeme seminář zaměřený na použití pasteveckých psů,“ dodal Starý.
„Na základě zákona o náhradách škod zvláště chráněných druhů živočichů musí majitelé škodu nahlásit do 48 hodin. Po nálezu nás mají kontaktovat, abychom vše zdokumentovali a oni mohli zažádat o náhradu,“ popsal už dříve Starý.
Člověku se tato šelma vyhýbá
Podotkl, že obava návštěvníků Šumavy z toho, že by je mohl třeba napadnout vlk, není na místě. Člověku se tato šelma vyhýbá.
Problém tak mají jen chovatelé. „Zabezpečení je možné jak pořízením kvalitnějšího hrazení, tak třeba i stálou přítomností velkých pasteveckých psů ve stádě. Na všechna tato opatření je možné získat dotace z Operačního programu Životní prostředí, doporučujeme projekty konzultovat regionálních pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR,“ uvedl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Správa také aktuálně zakoupila mobilní elektrický ohradník, který slouží především k ochraně stáda v noci. Zemědělci si jej budou moci zapůjčit a vyzkoušet, jak například ovce na tento druh ohradníku budou reagovat.
