Už čtyři vlčí smečky se utvořily na Šumavě. Zjistili to přírodovědci, kteří tyto šelmy od roku 2020 sledují na Šumavě a v Bavorském lese pomocí telemetrických obojků. Ti objevili již tři samice, přičemž každý odchycený jedinec se pohybuje v jiném teritoriu.
„Z vyhodnocovaných dat, pozorování, snímků z fotopastí a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se na Šumavě a v Bavorském lese za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky,“ potvrdil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice.
Místní obyvatelé, ale i pracovníci Správy NP Šumava pozorují vlky nebo nacházejí jejich stopy relativně často. Objevují se i v obydlených oblastech. Přitom se vůbec nemusí jednat o nestandardní chování, jak se někteří lidé domnívají.
Častější pozorování vlků může být způsobené tím, že se smečka teprve zabydluje v novém prostředí. „Zjednodušeně řečeno, nejprve novou smečku vidíte, ale po nějaké době zvířata jakoby zmizí. To souvisí s tím, že si vlci zjistí fungování lidí v krajině a přizpůsobí se,“ vysvětlil zoolog Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.
Mimo vlčí smečky putují přírodou také jednotliví vlci, kteří neznají krajinu, a tak je možné je zahlédnout. Často se také stává, že někteří pozorovatelé mohou zaměnit psa s vlkem.
Své zkušenosti s tím mají i zaměstnanci Správy NP Šumava. „Ve třech případech jsme vystopovali zvířata až do jejich boudy. Nejzajímavější byl čtvrtý případ nedaleko Strážného, kdy na lesní cestu před kolegyni vyšel vlk. Po chvilce pozorování se vydal přímo k ní a teprve v nepříjemně krátké vzdálenosti se otočil zpět do lesa. Přes poměrně stresovou situaci kolegyně zvíře z větší vzdálenosti vyfotografovala. Až po zvětšení snímku si všimla psího obojku,“ vyprávěl Vladimír Dvořák ze správy parku.
Obojek pomáhá vědcům
První vlčici odchytiti vědci na podzim roku 2020. Jednalo se o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce.
„Její obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části Národního parku Šumava, kde smečka nyní žije,“ zmínil vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU.
Nyní mají zoologové lepší povědomí o tom, kde mají tito vlci centrum teritoria. Kolik času ze dne tam tráví a také ve kterou denní či noční dobu tato odpočinková místa vlk opouští.
„Díky trasování lokací v terénu se rovněž daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou cenné údaje z pohledu potravní ekologie vlků obecně,“ doplnil Dvořák.
Loni v říjnu a v listopadu odchytiti výzkumníci další dvě samice. Jedna z nich patřila do teritoria, které vzniklo na přelomu let 2019 a 2020 na území národních parků Šumava a Bavorský les.
„Podle aktuálních informací z obojku se tato mladá vlčice ze svého původního rodného teritoria začala přesouvat hlouběji do Německa, do oblasti Frauenau. Od prosince se podle GPS dat pohybuje výhradně v Bavorském lese, který skoro celý prošla a kde pravděpodobně hledá samce pro založení své vlastní smečky,“ upřesnil Aleš Vorel.
V oblasti parků by mohlo žít 20 až 30 vlků
Data získaná z tohoto výzkumu jsou velmi cenná jak pro ochránce přírody, tak i pro chovatele hospodářských zvířat. Pomáhají jim lépe porozumět chování a pohybu vlků v krajině.
„Můžeme díky nim třeba zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat a zda překonávají jejich zabezpečení,“ komentovala přínos telemetrie Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Rozvoj vlčí populace na Šumavě je podle zoologů rychlý, avšak ne zcela překvapivý.
„Už v roce 2017 nám bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a určitě budou obsazovat volné prostory nejen na Šumavě a v Bavorském lese. Odhadujeme, že by v oblasti národních parků a jejich blízkosti mohlo nyní žít mezi dvaceti až třiceti vlky,“ řekl Mokrý.
