„S mojí sestrou Ludmilou a rodiči jsme vyrůstali v Praze, protože oni tam pracovali. Ale každý rok jsme dva měsíce trávily u babičky a dědečka Vlastislava v Libníči, kde oni bydleli. Odtud jsme často jezdili do Budějovic, třeba na nákupy a podobně,“ zmínila Helena Misev, jedna ze Zátkových vnuček, poté co se zapsala do pamětní knihy na budějovické radnici.
Spolu s rodinou se snaží jezdit do Českých Budějovic přibližně jednou za rok. „Procházíme se pokaždé okolo náměstí a vzpomínáme na dětství. Takže i z knihy o mém dědečkovi mám velkou radost, protože se mi historie našeho rodu zdá zajímavá i pro ostatní čtenáře. A také mě těší, že se na jméno Zátka nezapomene,“ přidala Misev, jež se vznikem knihy pomáhala.
Historii rodu psal Vlastislav Zátka strojopisem, k textu vkládal rodinné snímky či nejrůznější poznámky psané rukou. Potomci Zátků mají tyto paměti svázané v tlusté a velké knize s koženou vazbou. Z té pak čerpala autorka a editorka knižní novinky Rodinné paměti Vlastislava Zátky Lucie Swierczeková, archivářka Národního muzea.
„Obsah těchto pamětí sahá k počátkům rodu Zátků a jejich příbuzných, tedy od konce osmnáctého století až do současnosti. Nejzajímavější je ta část, kterou sám Vlastislav Zátka prožíval a sepisoval, tedy do poloviny dvacátého století,“ popsala autorka.
Vlastislav Zátka žil v letech 1887 až 1964. Roku 1936 ho zvolili za Národní sjednocení do obecního budějovického zastupitelstva. Byl předsedou správní rady Městského muzea a Besedy českobudějovické, od roku 1939 starostou Záložny českobudějovické. Za okupace mu německé úřady zabavily jmění ve prospěch říše a byl vyhoštěn ho z města. Proslul rovněž jako mecenáš umělecko-kulturních podniků, sám vlastnil rozsáhlou sbírku uměleckých předmětů a obrazů.
„Líbilo se mi, jak popisoval své idylické dětství v rodině Augusta Zátky. Jak žil tady v Budějovicích nebo pak později v Libníči. Ty paměti jsou také zčásti oslavou díla jeho tatínka Augusta. Ten byl například i zemský poslanec, a přesto pro něj bylo důležitější pracovat na budování českého živlu v Budějovicích než na té celozemské úrovni,“ zmínila Swierczeková.
Nejen podle ní by si měli České Budějovice i samotní obyvatelé ještě více vážit rodu Zátků. Na rozvoj města po pádu monarchie má obrovský vliv.
„Jak August, tak i Vlastislav byli budějovičtí patrioti. A i když se pak další události ve dvacátém století snažily stopu Zátků smazat, bez nich bychom neznali České Budějovice takové, jaké jsou dnes. Je to hodně důležité jméno pro město, stejně jako rod Lannů. Měli bychom být na Zátkovy pyšní,“ uvedla archivářka.
