„Za zákazníky budeme jezdit. Osobní setkání by mohlo být nakonec ještě příjemnější,“ myslí si 63letá Věra Vávrová, jež stála u založení firmy a loni získala cenu pro jihočeského Živnostníka roku.
Proč jste se rozhodli zavřít obchod na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích?
Hlavním důvodem je, že odcházím do důchodu, respektive už v něm jsem. Firmu teď předávám dětem. Ty však nejsou stabilně ve Vimperku a celkově na jihu Čech, takže obchod nemá takovou pozornost, jakou bychom mu chtěli dávat. Druhým důvodem je fakt, že se nám podařilo navázat spolupráci s internetovým prodejcem Zoot. Ve spolupráci s ním připravujeme i kolekci. Teď se soustředíme na to, abychom byli hodně vidět na internetu.
Kromě Zootu a vašeho e-shopu vavi.cz budete na internetu prodávat ještě někde?
Spustili jsme web vavisuits.com, kde nabízíme kromě pánských košil také obleky. Víme, že těžištěm prodeje našich košil jsou ty šité podle přání. To je služba, kterou bychom nechtěli zákazníkům vzít. Proto jsme rozjeli službu, na níž se podílí dva naši kolegové. Budou jezdit po celé republice za zákazníky a v podstatě poskytovat to, co poskytovala kamenná prodejna.
Budete zavírat i svou další kamennou prodejnu v Praze?
Ano, zavřeme ji ze stejných důvodů. V Praze ale máme centrálu a kanceláře, kde budeme nabízet to, o čem jsem mluvila. Ve svých prostorech budeme mít showroom a výdejní místo.
Připravovali jste se na tuhle změnu dlouhodobě?
Byla to souhra několika věcí. Já odcházím do důchodu a navázali jsme spolupráci se Zootem, kde se nám daří prodávat. Začali jsme proto uvažovat o tom, co chceme dělat a kde. Zároveň ušetříme náklady za pronájmy prostor a o žádný čas nepřijdeme.
Souvisí se změnou i menší počet návštěvníků kamenných prodejen?
V podstatě ubylo lidí v kamenných prodejnách a přibylo na internetu. Proto se ukázalo, že to je cesta, po které se můžeme v klidu vydat. Stále jsme připraveni poskytovat servis, na který jsou zákazníci zvyklí.
Před rokem jsme se bavili o tom, že si zakládáte na osobním přístupu. Ten souvisí i se servisem v prodejně. Nebojíte se, že o tenhle kontakt přijdete?
Nebojíme se toho, protože věříme, že se nám podaří navázat spolupráci se zákazníky tak, že za nimi budeme jezdit. Stačí navštívit naše stránky a najít kontakt. Možná bude nakonec tato forma ještě příjemnější.
Kromě této změny vás také čeká přesouvání z původních prostor do nové haly, která má vzniknout pod továrnou firmy SAK ve Vimperku.
Máme stavební povolení, s velkou pravděpodobností i hlavního dodavatele, ale ještě to není stoprocentní. Jednáme s řemeslníky a architekty, abychom vše vyladili k reálnému provozu. Příští rok určitě začne stavba. Vyrábět by se tam mohlo v roce 2021. Původní výrobny přitom neskončí. Zvažujeme, že necháme dílnu na zakázkovou výrobu, nebo zde vznikne školicí středisko pro naše zaměstnance. Sami bychom si zde vychovávali učně.
Učňovské středisko byste měla vést vy?
Ano, to pořád platí. Možná tady ale zůstane ještě jedna kolegyně, která by dělala něco jako mistrovou. Lidí je strašně málo. Je otázka, jestli se někdo vůbec ukáže. Teď jsme měli v plánu mít tři slečny, ale zbyla z nich jen jedna. Není tedy otázkou, kolik můžeme přijmout, ale kolik zájemců se bude chtít učit. Cokoliv víc než nula je úspěch.
Firmu po dlouhých letech předáváte. Jak to vypadá?
Já řídím výrobu hlavně tady ve Vimperku a syn se věnuje veškerému dalšímu sortimentu, který nesouvisí s košilemi. Vavi je pod jeho vedením schopno ušít jakýkoliv kus oblečení, ať už jsou to kalhoty, saka, nebo čepičky. Děti mi říkají, že výrobu povedu, jak dlouho budu chtít.
A co na to vy?
Ráda bych ji vedla, než se dílna kompletně přestěhuje do nového sídla Vavi. Až se tak stane, tak uvidíme.
