Viktor Tóth s manželkou vymysleli speciální kořenové koberce, které slouží u dětí především jako prevence. Jejich pravidelné používání pomáhá při problémech třeba s plochýma nohama. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Vyrábí koberce, které simulují chůzi v přírodě. Inspiraci našel na Kleti

  • 5
Vystudovaný automobilový konstruktér Viktor Tóth založil rodinnou firmu, která vyrábí kořenové koberce, které slouží k tomu, aby si na nich děti i dospělí trénovali chůzi naboso na nerovném povrchu. To pomáhá třeba třeba těm, kteří mají ploché nohy.

Přestože některé studie říkají, že chůze a běh naboso jsou pro lidské tělo prospěšné, v dnešním moderním světě jsme se to odnaučili. Designové ortopedické kořenové koberce Rooty Rug však vrací nohám vzpomínky na dávné chození po lese.

„Ještě dříve, než se děti postaví na nohy, dostanou první bačkůrky. Dětské nožičky tak chráníme před zimou, vlhkem i zraněním. Ale nepřeháníme to?“ uvažuje Viktor Tóth.

Jak život běží, mění se také životní hodnoty. To byl příběh i 44letého zakladatele rodinné společnosti Rooty Rug.

„Člověk se ptá sám sebe, zda to, co dělá, dělá správně a jestli to k něčemu je. Někdy se to pak otočí o 180 stupňů. Tak to bylo i v případě mého podnikání,“ vzpomíná automobilový konstruktér z Českých Budějovic. Nikdy předtím by ho nenapadlo, že bude vyrábět koberce.

Už v mládí byl tvořivý a rád řešil technické problémy. A to byl případ i kořenových koberců. „Dokázal jsem se při tom technicky realizovat a splnil si i podnikatelské ambice. Jako být zodpovědný sám za svoje štěstí,“ přiznává.

Vývoj trval okolo dvou let. Na světě podle něj neexistovalo nic podobného, a proto bylo zpočátku těžké se od něčeho odpíchnout.

Tóth chtěl do svého nápadu dostat metaforu. „Hledal jsem nějaký přírodní motiv. Když byl náš syn malý, často jsme chodili na Kleť. V poslední fázi trasy jsou v lese odhalené kořeny. Tam jsem našel inspiraci. A to, že nesmíme zapomínat na to, odkud člověk přichází. Z přírody,“ míní.

Myšlenka, která stála za zrodem prvního kořenového koberce, přišla však náhodou. „Manželka si u našeho tehdy čtyřletého syna při léčení ekzému na noze všimla, že má vbočené palce. Začala se o to dál zajímat. Sledovala zahraniční vědecké studie a zjistila, že to je problém,“ dokládá.

Dočetla se, že noha potřebuje prostor a podněty, aby mohla správně fungovat. Ihned to tedy začali společně řešit.

Většina dětí se rodí se zdravýma nohama, ale pak se něco změní. Kromě vbočených palců jsou častým jevem i ploché nohy. „Jako společnost jsme sklouzli do nějakého standardu, že děti musíme obout a boty musí být pevné. Pan doktor nám to ještě potvrdí. My jsme ale zjistili, že to není správné,“ stojí si za svým.

Právě tehdy se v Americe rodil nápad barefootových bot. „Manželka je sehnala a začali jsme je nosit. Stále to ale nebylo ono,“ vzpomíná. Ani tyto boty pro ně nebyly dokonalým řešením.

Pravda je prý ale úplně jednoduchá. Pro člověka je nejpřirozenější chůze naboso. „Neobjevili jsme, jak se říká, Ameriku. Základy tomu všemu dala příroda a my jsme si to jen potvrdili takovou složitou cestičkou přes našeho syna,“ sděluje.

Aby nohy fungovaly na sto procent, potřebují být bosé a musí chodit po nerovném povrchu. Buď venku, což není vždy úplně možné, nebo se tento pohyb musí nějak nahradit.

Na jejich kobercích není ani jeden krok stejný, což odpovídá chůzi v přírodě. „Je to prevence. Když se budeme bavit o dětech, tak je to vhodné od nejmenšího věku. I dospělí si tím nohy posílí,“ vysvětluje. Výsledky se podle jeho slov dostaví rychle.

Děti nevnímají svět jen zrakem a hmatem, ale také nohama. „Možná jste si všimli, že děti i šlapou po věcech, po kterých nemají. To je ale právě jejich instinkt. Musí si to osahat nohou,“ popisuje.

K výrobě používá z větší části recyklované materiály. „Často si pokládám otázku, jestli jsou naše produkty ekologické. Samozřejmě že nejdou zkompostovat. Já si ale myslím, že ekologie není o tom, jestli je vše ze dřeva nebo z vlny. Ekologický produkt je podle mě i ten, jehož životnost je extrémní,“ domnívá se.