Ačkoliv obyvatelé kolem hornorakouského Sandlu, na jehož katastrech má elektrárna stát, o projektu vědí už půl roku, na české straně se o něm začalo diskutovat nedávno. Ministerstvo životního prostředí se jím zabývá od loňského prosince. Zvažuje, zda bude při posuzování vlivu na životní prostředí EIA požadovat součinnost s rakouskými úřady.
Právě kolem vlivu na krajinu se rozjely české protesty. Petici už podepsalo přes 650 lidí, mezi nimi i vědci z Jihočeské univerzity (JU) či ornitologové. Projekt je dle nich v rozporu s rakouskou směrnicí k větrným energetickým parkům, která vylučuje takové stavby v červených zónách. Ty označují území s chráněnou faunou a flórou.
„Novohradské hory jsou mimořádně cennou přírodní oblastí. Je naší povinností tuto kvalitu uchovat pro příští generace,“ uvedl například jeden z petentů biolog a bývalý rektor JU Libor Grubhoffer.
Podle projektu společnosti Windenergie Sandl budou stožáry s turbínami vzdálené jen asi tři kilometry od osady Pohoří na Šumavě. Nejbližší bude stát 100 metrů od hranic. Celý větrný park má mít výkon 137 MW.
„Dověděli jsme se o tom poměrně pozdě, až když záměr zjistil advokát žijící v Pohoří na Šumavě. Hned jsme zaslali na ministerstvo životního prostředí stanovisko našich zastupitelů, že elektrárnu odmítáme. Narušovala by naši krajinu a poškozovala životní prostředí,“ uvedl Jiří Křiklava, starosta Pohorské Vsi, pod niž spadá Pohoří na Šumavě.
Podobné námitky mají i odborníci a lidé podepsaní pod peticí. Podle znalce Novohradska a spisovatele Jindřicha Špinara by větrná elektrárna nenávratně zničila poslední průmyslovým turismem nezasažený kout jihočeského příhraničí.
„Máme tu ptačí oblast, kde žijí vzácní živočichové. Větrníky vydávají nepříjemné zvuky od chvění. Každý stožár musí mít silný základ. Dohromady na to padnou tři miliony krychlových metrů betonu,“ vypočítává Špinar.
Větrnou elektrárnu lidé u Rožmberku odmítají, neslyší ani na kompenzace |
Podle průzkumu nesouhlasí s větrným parkem asi šestina Rakušanů žijících v regionu Sandl. Většina ho podporuje. Tento poznatek má z besed Bernhard Riepl, učitel jazyků pocházející z této rakouské obce žijící v Kaplici. Jeho spolek Slunce a svoboda prosazuje také jiné zdroje energie, než jsou jaderné reaktory.
„I v Rakousku jsou na to rozdílné názory, ale nedivím se většině, že větrné elektrárny prosazuje. Tito lidé mají pocit, že takový příklad může změnit železnou víru v Česku, že bez atomu to prostě nejde,“ řekl Riepl.
Podle něj jsou negativní dopady větrníků na přírodu rozhodně menší než třeba stavby dálnic. Námitky respektuje, protože ukazují posun debat od minulých hraničních blokád kvůli stavbě jaderné elektrárny až po současné otázky, zda vyrábět čistou energii z větru.
Kraj má potenciál na 90 větrných elektráren, kvůli odporu lidí zatím nestojí žádná |
Majitel lesa, kde má park vyrůst, oslovil radu města s projektem v roce 2022. Podle starosty Sandlu Gerharda Neunteufela jednomyslně odsouhlasili povolení zahájit proces posouzení vlivů na životní prostředí.
Zároveň však podotkl, že toto posouzení nemá na starosti město. „Jsme přesvědčení, že každá příležitost ke stabilizaci klimatu by měla být využitá. Jinak nebudou v budoucnu existovat rostlinné a živočišné druhy, které nyní chráníme. Dlužíme to budoucím generacím,“ zdůvodnil Neunteufel. Sám prý v minulosti vyrazil k hranicím, aby upozornil na trvající dopady jaderné energie.
Park chce vybudovat firma Windenergie Sandl. Mluvčí Viktoria Feichtinger uvedla, že obavy lidí berou vážně a ochrana krajiny, rostlin a zvířat je klíčová při plánování od samého začátku.
Dolní Dvořiště odmítá miliony za větrníky, poblíž v Rakousku se normálně točí |
„Několik let jsme prováděli rozsáhlé studie s využitím terénních pozorování a také dat ze sledování označených zvířat. Tato zjištění neustále ovlivňovala návrh projektu. Transparentnost a dialog jsou pro nás velmi důležité, a to i přes hranice, a jsme vždy otevření poskytování informací a řešení problémů na základě faktů,“ ujistila. Pokud získají všechna potřebná povolení, stavbu chtějí dokončit kolem roku 2029.
Okolí Sandlu patří v Horním Rakousku k těm největrnějším a výroba větrné energie je proto v této oblasti nejefektivnější. To snižuje potřebu rozvíjet další lokality jinde. Park má zvládnout generovat přes 325 GWh elektřiny za rok.
„Vytvořit stejné množství energie pomocí fotovoltaiky by vyžadovalo plochu o rozměru kolem 510 fotbalových hřišť, zatímco větrný park potřebuje ani ne pět procent rozlohy,“ dodala Feichtinger. Lokalita umožní udržet až dvoukilometrovou vzdálenost od obydlených oblastí, zatímco zákony povolují už jen poloviční.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
