V Dolním Dvořišti na Českokrumlovsku, obci se 14 stovkami obyvatel, odmítli větrný park nedávno zastupitelé. Tvrdí, že lákavé poplatky za větrníky od provozovatele nepotřebují, peníze na investice si najdou jinde.
„Odmítli jsme podepsat s investorem smlouvu o spolupráci. Po pečlivém a dlouhodobém zvažování. Ačkoliv měly stát stožáry dál od obce až na hranici katastru, byly by viditelné až do Rožmberku nad Vltavou, kde je zase nechtějí památkáři. Nabídka kompenzace navržená ve smlouvě s obcí byla sice lákavá, ale za cenu zhoršení rázu krajiny,“ uvedl starosta obce Ivan Kůta.
Dolní Dvořiště zvažovalo od loňska spolupráci se společností Meridian Nová Energie (MNE). Ta je součástí nadnárodní německé korporace působící v celé Evropě. V Čechách je etablovaná v Karlových Varech. V Dolním Dvořišti už měla přitom přísliby pronájmu od majitelů potřebných pozemků asi dva kilometry západně od středu obce v prostoru zaniklé německé osady.
Záměr postupně zmenšovala. Původní počet sedmi stožárů vysokých až 250 metrů nakonec snížila na čtyři. Elektrárna měla fungovat 25 let. Podle starosty Kůty by obec za tu dobu dostala od společnosti postupně přibližně 75 milionů korun.
Jednatel české MNE Radim Lauer si myslí, že na rozdíl od jiných států Evropy převažují u Čechů laické obavy ze škodlivosti těchto elektráren. Firma se zabývá také solární energií a působí třeba v Itálii, Francii, Německu a Chorvatsku. U nás pronikla do západních Čech, kde větrníky některé malé obce přijaly. Část z nich k tomu vypisovala referenda.
V Rožmberku byli také proti
V Dolním Dvořišti o stavbě rozhodli přímo zastupitelé, kteří k tomu mají podle Kůty dostatečné pravomoci. K referendu o větrné elektrárně společnosti MNE se přitom před nedávnem schylovalo také v nedalekém Rožmberku nad Vltavou a v Malšíně, malé obci nad Lipnem. V prvně jmenovaném se proti postavili památkáři, kteří bránili pohled na hrad.
„Jihočeši jsou v tom hodně konzervativní, ale to neznamená, že nebudeme veřejnost přesvědčovat dál. Vždy, než oficiálně oznámíme záměr, jednáme s místními lidmi,“ vysvětlil Lauer.
Jaké další lokality v Jihočeském kraji má německá firma pro tyto stavby vytipované, sice neprozradil, ale možnosti ukazuje mapa potenciálu větrné energie vypracovaná Akademií věd ČR a Českou společností pro větrnou energii (ČSVE). Podle ní nejvíc fouká v Krušných horách, na Šumavě, Vysočině a v Beskydech.
Evropská unie udává průměr využití větru k výrobě elektrické energie 19 procent. Česko je mezi jejími státy jen s jedním procentem na posledním místě. Větrné elektrárny využívá třináctkrát méně než Polsko a 31krát než Německo. Nejvíc velkokapacitních větrníků funguje u nás v krajích Karlovarském, Ústeckém nebo Moravskoslezském. V Jihočeském kraji není takový ani jeden.
Zastánci větrných elektráren odmítají mýty
Samotné Rakousko přitom velké problémy se stavbami větrných parků při hranici s Českem zřejmě nemá. Jejich stožáry s lopatkami jsou dobře viditelné z Dolního Dvořiště nebo Rožmberku nad Vltavou a také z Vyššího Brodu. Podle odborníků se jich v této linii plánuje daleko víc. Upozorňují, že krajinný ráz v pohledu z Dolního Dvořiště na jih, které vydělává hlavně na odvodech z kasin, se tak rychle změní i bez větrné elektrárny v jeho katastru.
Český stát chce přitom podporovat stavby obnovitelných zdrojů energie zrychleným stavebním řízením. Do roku 2030 chce totiž pokrýt větrnou energií až 31 procent spotřeby elektřiny. „Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky tomu zkrátí na rok, maximálně dva,“ tvrdí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
24. června 2024 |
Novela zákona o obnovitelných zdrojích energie by měla umožnit rychlejší výstavbu v takzvaných akceleračních (větrných) zónách a dát obcím jistotu minimálních ročních odvodů od provozovatelů těchto elektráren.
Zastánci větrných elektráren přitom odmítají mýty, že větrné elektrárny hučí, ruší sluneční svit, plaší zvěř nebo zabíjejí ptáky. Pohledový ráz na obrovské stožáry s točícími se lopatkami je podle nich ryze subjektivní a jde psychicky překonat podobně jako obraz chladicích věží temelínské jaderné elektrárny viditelný až od rakouských hranic.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
