Vědci z Česka, Polska, USA a Kanady zkoumali nově vzniklá pobřeží po ústupu ledovců ve 21. století na celé severní polokouli. Vytvořili databázi víc než 1 500 ledovců a jejich vývoje od roku 2000. Zjistili, že mezi roky 2000 a 2020 vzniklo 2 500 kilometrů nového pobřeží, z toho asi dvě třetiny v Grónsku.
Nově vzniklá pobřeží často tvoří nezpevněné sedimenty, proto se rychle mění díky erozi či svahovým procesům. Ledovce, které končí v moři, jsou často považované za centra biodiverzity, takže jejich ústup může mít vážné negativní dopady na místní ekosystémy.
Odhalení oblastí, které byly skryté pod ledem, má i ekonomické důsledky. Objevují se zde nová naleziště drahých kovů a nerostných surovin, například písku, který je typický pro Grónsko. Tato pobřeží jsou ale také často místy, kde dochází k sesuvům a následným vlnám tsunami, jako například na Aljašce a v Grónsku. To ohrožuje místní obyvatele.
Beze zbraně ze základny nevycházíme, vzpomíná na Špicberky výzkumník |
„Publikovaná studie by měla být základem pro navazující výzkum zaměřený právě na porozumění procesům, které se odehrávají na nově odledněných pobřežích včetně předpovědi budoucího vývoje těchto ekologicky významných lokalit. Na to se teď pokoušíme získat finance a doufáme, že tento prestižní článek nám pomůže,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Jan Kavan, který kromě Jihočeské univerzity působí i na Masarykově univerzitě v Brně.
„Prvním malým krokem je terénní výzkum lokality zasažené v roce 2023 obřím sesuvem a následně vyvolanou vlnou tsunami na východním pobřeží Grónska,“ doplnil Kavan s tím, že se chystá v dané lokalitě pracovat s kolegy z Polska letos v srpnu.
