Nazují si vysoké holiny, na záda berou naftový agregát a s podběrákem pod elektrickým proudem vyrazí do šumavských bystřin na odlovy pstruhů.
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC) společně s kolegy z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (FROV JU) a pracovníky Správy Národního parku Šumava začnou v září letošního roku s mapováním populace pstruhů na Šumavě a přesně takto bude monitoring vypadat.
„Není to ale nic, co by rybám mělo ublížit. Elektřina rybu pouze omráčí, abychom jí mohli odebrat miniaturní vzorek z ploutve a poté ji pustili zpět do vody. Pokud se technika správně nastaví, nic rybě nehrozí. Po odlovu ji změříme, zvážíme, zblízka prohlédneme, zjistíme její zdravotní stav a ze vzorku ploutve pak genetici z FROV určí jejich původ,“ vysvětluje vedoucí tříletého výzkumného projektu a biolog Petr Blabolil z BC.
Odborníci se ve výzkumu zaměří na jezera, potoky, řeky, ale i sádky na dvou stovkách šumavských lokalit, a to na české i bavorské straně Šumavy.
„Začneme na Lipenské přehradě a skončíme až za Nýrskou přehradou na úrovni Horažďovic na Plzeňsku a Grafenau na německé straně. Počítáme i s Vltavou, Otavou nebo Vydrou a dalšími potoky. Je skvělé, že máme do výzkumu zahrnuté lokality s nejvyšším stupněm ochrany, ale i rybářské revíry,“ pokračuje Blabolil.
Cílem přeshraničního projektu s názvem Interreg je najít původní genetické linie pstruha potočního, které jsou nejlépe přizpůsobené místním podmínkám.
Vědce bude zajímat i to, jaké linie mají šanci se adaptovat v lokalitách, kde se podmínky k životu mění. S tím souvisí i změna prostředí, které se postupně čistí od kyselých dešťů, jež měly zásadní vliv na vymření populací mnoha původních druhů, ryby nevyjímaje.
„Podepsalo se to i na populacích pstruhů či sivenů v ledovcových jezerech. Prvním z nich, kam se pstruzi vrátili, je jezero Laka, kde se poprvé objevili v roce 2020. Nás bude zajímat, jestli jsou to původní linie, nebo jsou to ryby, které pocházejí z rybářského managementu,“ doplňuje Blabolil.
V jezeře Laka se zlepšila voda, po padesáti letech v něm zase žijí pstruzi |
Vzorky z ryb nebo sedimentu poputují poté ke genetikům z FROV JU, kteří tak díky rozsáhlému průzkumu budou mít k dispozici unikátní soubor informací o genetické struktuře jednotlivých populací.
„Budeme zároveň testovat nové genetické markery, což jsou sekvence jednoduše identifikovatelné DNA. Tyto informace pak poslouží hlavně rybářům,“ objasňuje genetik Vojtěch Kašpar z FROV JU.
Do výzkumu se zapojí i odborníci z jihočeské pobočky Českého rybářského svazu (ČRS), kteří na řadě vytipovaných lokalit hospodaří.
„Dříve se bohužel úbytek pstruhů řešil násadou z jiných lokalit, klidně i z Krkonoš nebo ze Slovenska. Dnes už víme, že to byla chyba. Nyní vytváříme revíry několika kategorií. V té první, tedy bezzásahových revírech, chceme mít vedle pstruhů i lipana. Zde by měly být geneticky nejčistší ryby,“ připomíná jednatel Jihočeského územního svazu ČRS Jiří Marek.
Jedním z dílčích cílů rozsáhlého monitoringu však jsou i další ryby. Vědci se zaměří i na původní druhy mihule potoční či vranky obecné, což jsou evropsky významné druhy.
Šumava je v Evropě důležitou lokalitou výskytu těchto druhů. Do výzkumu se kromě vědců zapojí i pracovníci Správy NP Bavorský les, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR či Povodí Vltavy.
