Výzkumem reprodukčních schopností sladkovodních ryb, udržitelného chovu kaprů nebo například ekosystémů vodních živočichů se už od roku 2010 zabývá Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA), které od svého vzniku spravuje Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Od Nového roku bude výzkumná instituce, jež má sídlo ve Vodňanech, navíc zařazena na Cestovní mapu velkých českých infrastruktur. Díky tomu získá od státu už příští rok výraznou finanční podporu.
Vláda na středečním jednání schválila návrh ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které chce podpořit dohromady 48 velkých výzkumných středisek částkou 1,89 miliardy korun.
„Od příštího roku až do roku 2022 dostane centrum CENAKVA na provoz ze státního rozpočtu 68,5 milionu korun. V případě, že bude projekt doporučen k financování, dostane mezi roky 2020 a 2022 dalších necelých 18 milionů z evropského programu Výzkum, vývoj, vzdělání. Bude ale záležet především na výsledcích soutěže mezi jednotlivými výzkumnými infrastrukturami,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
Centrum CENAKVA se o dosažení označení velká výzkumná infrastruktura snažilo od roku 2016.
„Rozdíl mezi výzkumným centrem a infrastrukturou je v tom, že se nyní budeme moci snáze účastnit mezinárodního výzkumu na evropském poli,“ upřesnil ředitel centra Otomar Linhart.
Důvody výběru centra pro začlenění do nadnárodní spolupráce vidí především v tom, že v Česku i v Evropě neexistuje jiná instituce, která by se problematice ekologie a chovu ryb věnovala v takové míře.
Výzkumné programy centra CENAKVA
|
Předností je zejména dlouhodobá práce s jeseterovitými rybami a bezobratlými živočichy, jakými jsou třeba raci. CENAKVA také disponuje největší druhovou kolekcí kaprů v Evropě, což se dá říci i o chovech jesetera.
„V těchto ohledech si umím představit, že bychom měli ostatním střediskům co nabídnout,“ naznačil Linhart směr, kterým by se mohlo centrum v budoucnu ubírat.
Aby se ovšem mohlo podílet na celoevropském výzkumu, muselo splnit čtyři základní kritéria. Prvním z nich je kreativní přístup v oborovém výzkumu.
„Říká se tomu vědecká excelence. Před komisí jsme museli obhajovat své publikace a to, že hrajeme v oboru významnou a nezastupitelnou roli,“ vysvětlil Linhart.
Neméně důležitá je i úroveň zázemí a podíl výzkumníků centra na činnostech jiných evropských středisek. Už pouhý rok po svém vzniku bylo centrum CENAKVA zapojeno do většího infrastrukturního projektu s názvem AquaExcel.
„Tím jsme si do budoucna výrazně pomohli a hrálo to při rozhodování komise zásadní roli,“ přiblížil Linhart a dodal, že si dveře do Evropy jakožto instituce otevřeli i díky své ochotě podílet se na kontinentálním výzkumu a tím, že pochopili význam podobně rozsáhlých projektů.
Centrum by na evropské úrovni mohlo také přispět svým přístupem v oblasti hydroekologie, kterou by chtěli pojímat více z globálního hlediska. „Další prioritou je pro nás především podpora uzavřených recirkulačních systémů pro chov ryb tak, abychom co nejméně znečišťovali vodní prostředí,“ nastínil Linhart cestu, kterou by se Vodňanští měli vydat, aby byli pro evropskou síť infrastruktur přínosem.
Zapsáním do Cestovní mapy velkých českých infrastruktur však vznikl centru i jeden důležitý závazek. Nyní bude muset poskytovat své kapacity ostatním evropským institucím, pokud o to požádají.
Výhodou může na druhou stranu být financování kmenových zaměstnanců, které ulehčí rozpočtu střediska. Ředitel Linhart se však na povinnosti plynoucí ze spolupráce dívá především pozitivně. „Dalo by se říci, že nás tato situace zavazuje k tomu být lepší,“ shrnul.
