Vědci pracují s několika teoriemi vzniku křídel, které závisejí na tom, zda žil společný předek ve vodě, či na souši. Některé ze studií dávají vznik křídel do souvislosti s žábrami u vodního hmyzu, nyní ale převládají teorie zastánců suchozemského původu křídlatého hmyzu.
Nové důkazy přinesl ve studii mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i entomologové z budějovického biologického centra. Čeští badatelé společně s kolegy z německého Muzea Schölerberg v Osnabrücku nalezli v lomu v Dolním Sasku nové prvohorní zkameněliny larev starobylé skupiny hmyzu. Larvy připomínají stavbou těla možného předka křídlatého hmyzu.
U zkamenělin vědci objevili několik evolučních úprav pro život ve vodě, zejména několik párů zploštělých výběžků na zadečku, které zřejmě fungovaly jako žábry.
U larev také pozorovali základy tří párů budoucích křídel na hrudi, které se podobají žaberním plátkům na zadečku. Podle vědců je tedy možné předpokládat, že tyto takzvané křídelní pochvy se podílely na příjmu kyslíku z vodního prostředí.
„I když naše zkameněliny jistě nejsou předkem křídlatého hmyzu, jde stále o jeho starobylou skupinu. Jde o larvy, přičemž dospělci této skupiny měli křídla plně funkční. Vzhledem k tomu, že i u dalších prvohorních skupin jako jepice a vážky žijí larvy ve vodě, mohla voda hrát důležitou roli v počátcích vývoje křídlatého hmyzu,“ uvažuje Pavel Sroka z Entomologického ústavu BC.
Podle něho první formy zploštělých výběžků na hrudi, tedy pozdější křídla, mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání. „Je to podobné jako u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ ví Sroka. Kromě německých a budějovických vědců se na výzkumu podíleli také experti z Univerzity Karlovy.
1. června 2023 |
