Vzácné barokní varhany v kostele svatého Michaela v Bechyni na Táborsku se podařilo zachránit díky místním obyvatelům. Ti se totiž na jejich opravu, která stála 300 tisíc korun, složili ve veřejné sbírce. Odměnou jim byl sváteční koncert při oslavách republiky, kdy se nástroj rozezněl patrně poprvé od první světové války.
„Museli jsme donášet židle. Kdo přišel na poslední chvíli, musel stát venku, protože kostel byl plný. Dárci měli vyhrazená místa v předních řadách. Samotný koncert začal státní hymnou v podání místní operní pěvkyně Michaely Katrákové. Varhany následně požehnal generální vikář českobudějovické diecéze David Henzl,“ popsal bechyňský starosta Štěpán Ondřich. Následně kostelem zazněl zvuk opraveného nástroje, na který zahrál varhaník malostranského kostela svatého Mikuláše v Praze Přemysl Kšica.
Na renovaci varhan přispěly desítky lidí, potřebnou částku složili za necelý rok. Veřejnou sbírku vyhlásilo bechyňské Kulturní středisko, jemuž raně barokní kostel svatého Michaela patří. Město ho předloni převzalo od českobudějovického biskupství. Je to hřbitovní kostel, který se naposledy opravoval v polovině 90. let minulého století. V současnosti tam nelze sloužit liturgické mše. Konají se tam kulturní akce a svatby.
„Připravujeme obraz, na kterém budou jména všech dárců, o kterých víme, že přispěli. Ti, kteří dali nejvyšší částku, budou zvýraznění na prvních místech. Obraz následně umístíme na varhany, aby byl dobře vidět,“ vylíčil Ondřich, který ještě jako ředitel Kulturního střediska sbírku inicioval.
Nebylo to poprvé, kdy Bechyňští zaplatili restaurátorské práce. „Sbírky se konají už delší dobu v městském muzeu. Vybíralo se například na opravu soch svatého Jana Nepomuckého a svatého Zikmunda,“ připomněl starosta.
Varhany v kostele svatého Michaela jsou z hlediska provedení unikátním nástrojem tohoto formátu v České republice. Jedná se o takzvaný nepřenosný pozitiv bez pedálů pocházející z roku 1700. Podle všech znaků je postavil příbramský varhaník Ondřej Tadeáš Kochstein. Město nástroj před dvěma lety převzalo v podobě torza v zaprášených krabicích.
Farníci se skládají na opravu staletých varhan, dočkat by se mohly příští rok |
Na znovuoživení nástroje pracoval varhanní restaurátor Martin Poláček. „Jediným problémem bylo to, že až na patnáct největších dřevěných píšťal se žádné původní nedochovaly. Museli jsme je nově vyrobit. Zjišťování rozměrů byla detektivní práce, muselo se to poměrově i zvukově co nejvíce blížit domnělému originálu. Postup opravy nástrojů je v podstatě vždy stejný. Musí se ale ctít dobová výroba,“ přiblížil odborník.
Restaurátoři pracovali ve fázích. V první zprovoznili ventilátor pro vhánění vzduchu do varhan a také sestavili vzduchovod společně s měchy. Ve druhé propojili vzduchovod s měchy a na to ve třetí fázi navázali usazením vzdušnice, která je považovaná za srdce nástroje. Finálním krokem byla instalace a naladění všech píšťal, kterých je kolem tří set.
Nástroj má rozsah 45 tónů. „Prospektové píšťaly byly krásně zdobené. Skříň je mimořádně kvalitně a výtvarně pozoruhodně zpracovaná z modřínového dřeva. V původním stavu by patřil k našim nejvýznamnějším památkám svého druhu,“ napsal podle ČTK v červenci 1979 do posudku varhanář Vladimír Šlajch.
„Varhany vnímám jako zhmotnění dobrého díla. Když se člověk na něco zaměří a nedělá to zištně, ale pro dobrou věc, podaří se to. Na začátku sbírky jsme řekli, že chceme vrátit nástroji duši. To se při prvním koncertu stalo. Doufám, že ho budeme udržovat naživu stále častějšími koncerty,“ vyslovil přání starosta Ondřich. Doplnil, že město plánuje uspořádat dobročinné koncerty, při nichž chce vybrat 50 tisíc korun potřebných na dokončení prací.
