„Udělali to tehdy sacím bagrem. Pamatuji si, že jsem tam v tu dobu jako veslař jezdil na vodě. To mi mohlo být tak deset let,“ zavzpomínal místostarosta města Radim Staněk. V současné době je podle jeho slov největší problém v tom, že se rybník nedá slovit.
„Uprostřed něj se utvořily laguny. To znamená, že rybáři nemohou ryby slovit. Tím pádem se čím dál více zanáší,“ doplnil Staněk. Nad Vajgarem je navíc kaskáda několika poměrně velkých rybníků, za kterými chybí retenční zadržovací nádrž na kaly. I s jejím vybudováním nyní zastupitelé počítají. Bez ní by totiž hrozilo, že se scénář se zabahněním bude po čase opakovat.
Kvůli nečistotám měli problém letos i veslaři při organizaci tradičních závodů. „Pořádali jsme třicátý ročník Chalupa cupu. Protože bylo málo vody, museli jsme trať o dvě stě metrů zkrátit. Na přítoku je totiž už téměř více usazenin než vody. Veslaři tak drhli loděmi o dno,“ doložil Staněk, který je zároveň členem veslařského klubu.
Podle starosty města Michala Kozára by se vytěžené bahno mohlo použít na zpevnění břehů. „V minulosti se zpracovávaly vzorky sedimentu. Na 3D skeneru se řešilo i dno a jeho složení. Našly se tam i nějaké těžké kovy, jako je rtuť. Bude tedy složité vyřešit, co s bahnem udělat a kde ho uložit,“ naznačil však Staněk.
V plánu je další ostrůvek
Na akci, která bude stát několik set milionů korun, mají zastupitelé v plánu využít dotační titul. Nabízí se navíc hned dva způsoby, jak nákladnou rekonstrukci uchopit.
„Práce se dají udělat buď znovu sacím bagrem, nebo je možné využít klasickou metodu. Tedy pomocí bagrů a nákladních aut, tak jako například v Táboře při odbahnění Jordánu,“ dal za příklad místostarosta. Tam to stálo bezmála půl miliardy korun.
To ale není ani zdaleka vše. Proměny by se v budoucnu mělo dočkat i okolí rybníka. Lokalitu chtějí zastupitelé více zpřístupnit obyvatelům i turistům a zároveň ji zatraktivnit. V návrzích na budoucí podobu tak je například vytvoření ještě jednoho umělého ostrůvku.
„Z něj by mohlo být krásně vidět na panoramata stávajícího ostrova i zámku. Zároveň by měly být v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby se vzájemně nerušily. Dovedu si představit, že by to bylo převážně v letních měsících lákadlo,“ zamyslel se Kozár.
Uvažuje se také o lávce či molu. „Všechno je ale potřeba navrhnout tak, abychom neomezili sportovní kluby, které Vajgar využívají. Zapojit chceme i cíp u nábřeží Ladislava Stehny, kde by mohlo vzniknout molo a nová parková úprava. Dnes okolí rybníka totiž nevypadá moc hezky,“ přiznal starosta. Zároveň doplnil, že by bylo vhodné vytvořit více přístupů k rybníku ze strany od sídliště Vajgar, kde jeho břehy lemuje Slavíkův lesík.
Samotné odbahňování Vajgaru bude záležet především na tom, zda město získá peníze od ministerstva životního prostředí. „Dotace se totiž většinou vypisují na menší rybníky. Pokud ale finance uvolní a začne se odbahňovat, musíme být připraveni. V den, kdy se začne vypouštět, musíme začít i s úpravami,“ naznačil Kozár.
V rozpočtu města na příští rok tedy Jindřichohradečtí počítají i s finančními prostředky na zahájení prací na studiích a projektech.
