Co nejvíce třídit, a nebo proměnit na palivo, které pak využije teplárna místo uhlí. Každý Jihočech ročně vyprodukuje kolem 450 kilogramů komunálního odpadu. Kraj má nyní k dispozici nový plán odpadového hospodářství pro roky 2016 až 2025, který řeší, jak s ním nakládat. Mimo jiné navrhuje i vznik spaloven, přesněji zařízení pro energetické využití odpadu.
Po roce 2024 už nebude možné skládkovat tak jako dnes, pálit odpad by proto měli třeba v Českých Budějovicích, Táboře, ale i v Kaplici, Písku, Strakonicích a dalších místech. Plán není definitivně schválený, kraj musí vypořádat připomínky k dokumentu, které lidé posílali do začátku prosince.
Třeba v krajském městě se spalováním části odpadu do budoucna počítají. „Bude-li dokument schválen, jsme připraveni na to reagovat a tuhá alternativní paliva využít,“ sdělil Zdeněk Zuntych, mluvčí budějovické teplárny. Pro ně by pak sloužil jeden z kotlů. „Zatím jsme ve stadiu úvah, ale určitě to budeme řešit,“ potvrdil primátor Budějovic Jiří Svoboda.
Brzy však bude nutné přejít ke konkrétním krokům, právě kvůli termínu, po kterém už nebude možné vozit odpad na skládky. Jednou z možností by také bylo ho odvážet do některé z už existujících spaloven v Česku. Zpracovaný plán se však přiklání k vlastnímu spalování.
Produkce komunálního v Jihočeském krajiCelkově produkce odpadů |
Má to svá pozitiva i negativa. Nebudou se dále rozšiřovat skládky, které zatěžují životní prostředí, na druhou stranu spalování s velkou pravděpodobností zvýší produkce emisí a zhorší ovzduší. Dokument kraje kritizují třeba hnutí DUHA a Arnika, podle kterých by se mělo v prvním řadě co nejvíce třídit. „Podpora spalování povede jen k dalšímu plýtvání surovinami a energií a znečištění prostředí,“ varovala Jitka Straková z Arniky.
Budějovická teplárna by podle plánu spalovala až 50 tisíc tun zpracovaného odpadu ročně. V nedalekém Lišově by pak mělo vzniknout recyklační centrum a třídicí linka. V Táboře by mohli spalovat 20 tisíc tun odpadu ročně, stejně tak v Písku.
Právě tam, ale třeba i ve Vimperku na Prachaticku si zatím vůbec nejsou jistí, zda budou mít podobné stavby své opodstatnění. Obě města patří k jihočeským špičkám ve třídění odpadu. Například v Písku jsou podle radního pro životní prostředí Marka Anděla ve třídění tak daleko, že odpadu, který by mohla spalovna využít k přeměně na energii, by nebyl v samotném městě dostatek. Musel by se proto dovážet i z okolí.
„Verzí k jednání je několik a myslím si, že rozhodnout se bude muset už příští rok. Osobně bych byl spíše pro vytvoření velké třídicí linky, na které by se oddělil veškerý ještě využitelný odpad. Zbytek by se potom mohl prodávat do cementáren, které odpady spalují už dnes. To poslední, nevyužitelné, jako je popel nebo stavební suť, bychom pak mohli umístit ve Vydlabech, kde máme se Strakonicemi společnou skládku,“ nastínil Anděl.
Podle něj je spalování ekologicky únosné, odpad je ale cennou surovinou, kterou je lepší ještě zpracovat, než spálit. „Troufnu si tvrdit, že na každé větší písecké křižovatce je horší vzduch než u komína moderní spalovny. Pro nás by ale bylo výhodnější veškerý využitelný odpad prodávat,“ říká radní.
Podotkl, že každý Písečan za svoz odpadu zaplatí ročně 490 korun. A příští rok by se cena mohla ještě o 50 korun snížit. Pokud by ale město nakládání s odpady do budoucna nevyřešilo, po roce 2024 by tato cena extrémně stoupla. Skládkování bude mnohem dražší než dnes. „Bylo by to podle odhadů přes dva tisíce korun na osobu,“ dodal.
Ve Vimperku by podle odhadů měli se spalovnou opačný problém, mohla by produkovat víc energie, než město dokáže využít. „Ve chvíli, kdy se přestalo mluvit o koncepci s centrální krajskou spalovnou, je plánování budoucnosti na obcích. To nás přimělo i k tomu, abychom o menší spalovně uvažovali. Dnes víme, že je to cesta spíše nereálná, protože by měla příliš velké přebytky,“ tvrdí vedoucí odboru životního prostředí Josef Kotál.
Jednou z budoucích možností pro Vimperské proto je vozit odpad do nějakého většího města, kde ho spálí. A i za odvoz tam se bude dál platit. „Třídění proto bude mít pořád větší a větší smysl, protože dál sníží náklady,“ myslí si Kotál.
