Budoucí vévodkyně krumlovská se narodila 20. června 1682 v Mělníku. Jejím otcem byl mocný diplomat Ferdinand August z Lobkowicz. Bylo jasné, že ji bude chtít provdat za některého z členů významných aristokratických rodin. Volba padla na Adama Františka ze Schwarzenbergu (1680-1732).
Mladý šlechtic se ale už tajně předtím oženil s jinou hraběnkou. Když se to dozvěděl jeho otec, zuřil. U císaře zařídil, aby byl sňatek v červenci 1701 prohlášen za neplatný.
„Prsteny i dopisy obou snoubenců byly zničeny a Adamovi byla uložena pokuta ve výši 40 tisíc zlatých. Celé záležitosti se ujal jeho otec a volba zakrátko padla na devatenáctiletou Eleonoru Amálii z Lobkowicz,“ líčí v odborné studii historička Kristina Swiderová.
Po předchozím skandálu to nakonec byl pro Schwarzenbergy výhodný sňatek. Vše se odehrálo rychle. Svatba byla ve Vídni v prosinci 1701. O dva roky později se Adam František stal po smrti otce vládnoucím schwarzenberským knížetem.
Mladému páru ale štěstí nepřálo. Dítě se jim narodilo až po pěti letech a k nelibosti Schwarzenbergů to byla dcera. Významný rod nutně potřeboval dědice. Druhé Eleonořino těhotenství skončilo v roce 1709 potratem a o rok později se pár k překvapení všech rozešel. „Podle verze Adama Františka byla důvodem rozchodu Eleonořina nevěra. Měla se dopustit cizoložství během návštěvy u svého otce s francouzským důstojníkem,“ pokračuje Swiderová.
Tato verze se tradovala staletí. Jenže po prostudování dobových pramenů historikové přišli na to, že rozchod byl mnohem prozaičtější. Šlo o peníze a vyplacení věna.
Adam František ze Schvarzenbergu (1680-1732) na dobovém portrétu
Eleonora musela okamžitě opustit schwarzenberské statky. Nejprve byla u otce, potom ji manžel nechal přesunout na polorozpadlý zámek v Chřeštovicích a záhy na Hlubokou. Krize trvala dlouhých dvanáct let. Vztahy se ale postupně zlepšovaly. Adam stále častěji zajížděl na Hlubokou, kde trávil s manželkou čas na honech. Podle dochované korespondence dokonce docházelo k intimním setkáním.
Zlom přišel v roce 1719, kdy Adam František zdědil veškerý majetek po Eggenbercích. Patřilo do něj panství Krumlov i statky na Šumavě. Schwarzenberg se tak stal nejbohatším šlechticem ve střední Evropě. Teď už jen zbývalo vyřešit mužského potomka.
„Den, kterým skončil Eleonořin desetiletý pobyt na Hluboké a kdy jí bylo dovoleno sdílet se svým manželem novou schwarzenberskou rezidenci v Krumlově, leží rovných devět měsíců před narozením druhého potomka,“ popisuje Swiderová.
Nikdy nestřílela na vlky
Jednačtyřicetiletá Eleonora o Vánocích 1722 porodila korunního prince Josefa Adama. Z této doby pocházejí první zprávy o tom, že Eleonora pila na podporu početí podle staré římské tradice vlčí mléko.
„Eleonora milovala honitbu, ale nikdy nestřílela na vlky. Na hradě chovala odchycené vlčice a nechávala je dojit. Vlčice při dojení hlasitě vyly a to bylo slyšet po celém městě. Lidé měli Eleonoru spojenou s tímto zvláštním počínáním. Věřili, že vlci jsou symbolem zla a jsou posíláni na zem, aby pomáhali upírům,“ zní v dokumentárním filmu Kněžna upír, který točil před jedenácti lety v Českém Krumlově rakouský režisér Klaus Steindl.
Vycházel z teorií vídeňského profesora mediálních studií Rainera Köppla. Podle něj měla spisovateli Bramu Stokerovi sloužit jako předloha pro Draculu kněžna, která žila na počátku 18. století ve střední Evropě. Existovala prý dokonce kapitola ze slavného románu, která byla přímo o šlechtičně, ale do knihy se nedostala. V Krumlově navíc objevili archeologové v roce 2000 několik pohřbených těl z 18. století vykazujících protiupírské rituály a Köppl upírku okamžitě spojil s Eleonorou.
Podle historiků je ale rozpor v tom, že v době, kdy měla Eleonora pít v Krumlově vlčí mléko kvůli početí, žila v odloučení na Hluboké. I tam však mohla vlky chovat. Upírskou legendu nicméně nyní opět oživila výstava s názvem Dracula a ti druzí v kaplické Galerii Krampus.
Manžela jí zastřelil omylem císař Karel VI. na lovu
Ale zpět k Eleonoře, se kterou si osud děsivě pohrál. V roce 1732 očekávala se synem v Krumlově návštěvu císařského páru v doprovodu manžela. Jenže dorazil jen posel, který přivezl zprávu, že císař Karel VI., otec Marie Terezie, na lovu Adama Františka omylem zastřelil. Nejmocnější muž Evropy totiž trpěl krátkozrakostí.
Malému Josefu Adamovi bylo teprve devět let. Eleonora musela převzít správu panství, kde žilo téměř 100 tisíc poddaných. Rodinné finance však byly kvůli stavebním aktivitám zesnulého manžela na pokraji bankrotu. Usídlila se nastálo v Krumlově a syn pobýval ve Vídni.
Navíc se jí začalo vážně zhoršovat zdraví. I přesto si nadále užívala své vášně. Ráda kouřila tabák, účty za něj jsou nezvykle vysoké. Účastnila se honů, v roce 1735 například skolila medvěda. Kromě návštěv za synem jezdila pravidelně do lázní v Karlových Varech. Vynakládala spoustu prostředků za léky, věřila léčitelům, šarlatánům i okultní magii. A jedním z tehdejších alternativních léčebných postupů bylo právě pití vlčího mléka.
„Z pramenů víme, že lovčí od kněžny dostávali za úkol chytat vlčice a držet je v klecích na zámku. Jeden její osobní lékař jí doporučoval pít vlčí mléko jako mocnou ingredienci,“ říká kastelán krumlovského zámku Pavel Slavko.
Herečka Silvia Hladky, která kněžnu Eleonoru ztvárnila v rakouském dokumentu Kněžna upír z roku 2007.
V té době panoval mezi Evropany strach z upírů a lidem v podzámčí bylo chování kněžny podezřelé. Chátrala tělesně i duševně, nespala, po nocích chodila po areálu zámku. Šířily se klepy, že ji nakazil upír a ona se v něj postupně mění. Krumlovští navíc měli v paměti ještě jinou děsivou událost, která se stala na zámku na počátku 17. století. Tehdy tam levoboček císaře Rudolfa II. Julius Caesar d’Austria nejprve pobodal a později bestiálně zavraždil mladou lazebnici.
Eleonora zemřela 5. května 1741 a hned pár hodin po jejím skonu se uskutečnila důkladná pitva za přítomnosti největších kapacit. Náklady vyšly na 3 tisíce zlatých. „Cena byla vysoká nejspíš proto, že hrozilo nějaké riziko. Možná infekce, nebo šlo o úplatek za mlčení. V pitevní zprávě není uvedena příčina smrti. Z popisu vyplývá, že zemřela na rakovinu. Je možné, že se jeden z lékařů zabýval upíří epidemií a myslel si, že postihla Eleonoru,“ vysvětluje v rakouském dokumentu soudní patolog Christian Reiter.
Syn po její smrti „zametal“ stopy
Podle pitevního protokolu objevil lékař pod střevy výrůstek velikosti dětské hlavy. O nádorech se tehdy moc nevědělo a lidé to mohli brát jako důkaz nákazy vampyrismem.
Kastelán Pavel Slavko podotýká, že Eleonora mohla dokonce trpět porfyrií, vzácnou metabolickou poruchou. „Vnější fyzické projevy jsou z důvodu proměny látek děsivé. Údajně trochu fosforeskují zuby, obličej se prodlužuje až do vlčího čenichu, pleť získává šedobílou barvu. Člověk chátrá. Mění se i mentálně. To mohl být základ k upírským legendám. A když si k tomu přidáme tehdejší strach z vampyrismu, vytí vlků ze zámku, tajemné lektvary, tak vše zapadá do obrázku kněžny jako upírky,“ dodává Slavko.
Po pitvě se tělo vrátilo do Krumlova, kde bylo pohřbeno. Už se stmívalo, když vyrazil průvod ze zámku. Šla v něm jen chudina. Nesla rakev s překříženými hnáty a lebkou na bocích. Po obřadech byl hrob v kostele sv. Víta zapečetěný kamenem s nápisem: „Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni.“
Za normálních okolností takto pohřeb šlechtice v době baroka rozhodně nevypadal...
Byla její důkladná pitva jen zástěrkou obvyklé protiupírské popravy? Jisté je, že syn Adam začal po smrti matky „zametat“ stopy jejího zvláštního chování. Odstranil projevy, které považoval dobově za nevhodné.
„Například nechal upravit obrazy, v nichž jsou vyřezané obličejové části a nahrazené oficiálními portréty kněžny. Nechal vyměnit její rádkyně a komorné. Zřejmě přestavěl i její apartmá. Literatura i obrázky s tematikou čarodějnictví, které sbírala, byly sneseny do románské komory. Z ní se pak stal kabinet kuriozit,“ podotýká Pavel Slavko.
Po smrti Eleonory Amálie vrcholila v celé habsburské monarchii upíří hysterie. Došlo to tak daleko, že musela zasáhnout císařovna Marie Terezie a vydala Dekret o upírech, kterým zakazovala otevírání hrobů a hanobení těl při rituálech.
