Na ja. Die Disziplin hat nachgelassen.

Je hezké jak píše že ředitel je nechtěl do školy pustit.V Č.Budějovicích dokonce ředitel jednoho podniku na studenty,kteří chtěly v podniku debatovat, pozval v 89 policii.Po nějakém čase pan ředitel podnik zprivatizoval a dneska je z něj největší podnikatel a zastánce kapitalismu.

Já si myslím, že za chvíli Angličtina převálcuje i Češtinu a česky bude mluvit jen nevzdělaný lid, tak jak tomu bylo v Německu, kde německy mluvili jen poddaní a šlechtické dvory mluvily francouzsky, teprve s reformací a M. Lutherem se spisovná němčina začala kodifikovat přes mnohá lokální nářečí a v 18. stol. v souvislosti s vojenskou terminologií a ze strategických důvodů, aby si vojáci rozuměli mezi sebou zjednodušeně řečeno. Na přelomu 18. a 19. stol. pak nastává, podobně jako v č. zemích, ke vzedmutí romantismu a nacionalismu a dochází k ukotvení jazykovědy u těcho jazyků - němčiny a češtiny. U angličtiny došlo k trochu odlišnému vývoji, historicky je to syntetický jazyk, kdežto čj a nj jsou analytické jazyky. Bohužel rozšíření angličtiny vděčíme územnímu rozmachu britského impéria. Amerikanismů či anglismů v českém jazyku přibývá hlavně v oblastech informačních technologií, tam je to celkem bez problémů. Občas se ale vyskytnou výrazy jako např. komunita, komunitní a podobně, které ovšem v českém jazyku nemají úplně stejný význam jako v původním jazyku. Pod pojmem komunita si většina Čechů, Moravanů a Slezanů představuje něco pololegálního, národního nebo náboženského (např. rómská, vietnamská, ruská, ukrajinská..., křesťanská, islámská, židovská, naopak česká komunita v USA apod., hráčská...), ve smyslu běžné společnosti a ze sociologického hlediska to není přesné, jedná se v našem pojetí o neformální skupinu nezávislou na státu na rozdíl od formální skupiny řízenou shora státem či institucí (spolužáci ve škole, pracovní kolektiv apod.).

Němčina je opravdu na ústupu a i některé německé výrazy, které běžně používáme v češtině jako čundrák (od německého tschundern - v sudetské němčině toulat se, v DUDNU nenajdete, viz Velký německo-český slovník unikum 1939), hajzl (Häusel - malý domeček) a ta brněnská šalina (Elektrischestrassenbahnlinie) se zachová jen v lokálních českých, moravských a slezských nářečích.

Máte to nepřesně, angličtina ní syntetický jazyk, ale spíše analytický, němčina s přivřením oka také. Jen čeština je syntetický jazyk.

Bohužel angličtinu umí dobře zlomek lidí. Angličtina má jednoduché začátky a však postupně je obtížnější. Pravým opakem je němčina, ve které jsou začátky složité a po jejich zvládnutí je jazyk jednoduchý.

Nemčina má gramatiku trochu zkomplikovanou 4 pády, ale jinak by se Čechům mohla učit docela dobře - spousta slov jim bude povědomých z češtiny :)

Měl jsem připraveny dvě námitky a dočítal článek, ale zvládl jsem to jen po větu, že je třeba více vyučovat humanitní předměty. Co si o váženém profesorovi myslím, to napsat nemohu.

Původně jsem chtěl namítnout, že přeceňuje schopnosti překladačů, které stačí tak akorát na věty stylu "Smím Vás doprovodit?" nebo na pochopení jednoduchých návodů sepsaných velice srozumitelně v originále, a že opět všechny chyby všech hází na komunistický režim, během něhož jsme si prý vybudovali kolem sebe písečné hrady, přičemž já tvrdím, že k největší změně během půl století v postoji konkrétně vůči Němcům došlo v posledních 3 letech.

Ale přes tu humanitidu jsem se nedostal.

Jazyky jsou ovšem humanitní předmět. Takže bez většího důrazu na hmumanitní předměty se dobudoucna lepší znalost jazyků u žáků fakt neobejde.

nemcina je nejjfrekventovany matersky jazyk v Evrope. Je sice otazka, kolik ze zhruba 100 mil. obcanu s uredni reci nemcinou jsou take rodili mluvci a zda Schwyzerdütch je stale jeste nemcina, ale pro bezny styk by mel kazdy druhy Cech umet velmi dobre nemecky. Uz z toho duvodu, ady si Cesi mohli udelat spravny nazor na Nemce a Rakusany jako na sousedy. Nazory prejimaji Cesi nekriticky z soukromych ceskych medii nevalne kvality. podle mych zkusenosti je >50% clanku nebo poradu zabyvajicich se Nemeckem (idnesu, Expres, Blesk, Nova) bud fakticky nespravnych nebo vyrazne propagandisticky protinemecky upravenych. Ona i historie vypada uplne jinak, pokud muzete srovnat materialy z vice stran nez jenom z jedne

Protiněmecky, jo?

Dnes by měl člověk umět anglicky, německy, rusky+ nějaký další jazyk. V angličtině je mnoho literatury, Německo a Rakousko jsou sousedi ČR, ruština je základem slovanských jazyků (a azbuka se dá využít i jinak), ovšem, aby byl člověk trochu na výši, měl by umět ještě další jazyky (nejlépe špabělsky, francouzsky, popř. čínsky nebo arabsky, či persky)

Zapomněl jste na portugalštinu a italštinu, nemluvě o španělštině.

Němčina mi přijde jen jako o trochu víc rozšířené lokální nářečí než je čeština. Navíc fakt nelahodící uchu. Základ prostě je angličtina, jako druhý jazyk španělština. Touhle kombinací se dá dorozumět v podstatě všude.

Jestli němčina (ne)lahodí uchu je naprosto subjektivní. Např. Mozart ji prosazoval do oper, neb mu lahodila. Pro zajímavost, právě teď o tom mluvím s kamarádem, je to Ital. Jemu zní čeština vyloženě protivně, říká, že ošklivější je jen maďarština. Zkrátka co člověk to názor.

Nelituji toho, ze jsem zvolil anglictinu. LItuji toho, ze jsem nemohl studovat zaroven i nemcinu a ze jsem uz nestihl ani zaklady rustiny..

Pokud píšete v němčině, máte asi 20-násobek potenciálních čtenářů, než v češtině. Podobně je tomu i ve francouzštině, jenom jsou ti čtenáři o hodně dále třeba od Prahy. Angličtina se prosadila ve vědecké literatuře, nahradila středověkou latinu.

Ale psát něco třeba pro mládež v angličtině mi zatím nepřišlo na mysl.

Anglické a německé texty jsem dal na http://www.steinermuc.de , moji nejstarší homepage. České texty jsem si předevzal dokončit do jara, ale má zlatá lenost, dej se mně přemoct! S věkem ubývá trpělivosti i píle.....