Až do dob Rakouska-Uherska převeze cestující replika historického trolejbusu. Už brzy začne jezdit mezi Českými Velenicemi a Gmündem. Symbolicky sto let od ukončení provozu původní linky. Jindřichohradecko tím získá lákavou turistickou atrakci.
„Minulý týden dorazil do Velenic z Nového Hrozenkova na Valašsku, kde ho postavili v tamní dílně,“ potvrdil Jiří Kovář z velenického muzea a galerie. Na mimořádné zakázce pracoval mnoho měsíců kolář Augustin Krystyník. Ve své dílně postavil repliku téměř sto let starého trolejbusu, který začátkem minulého století jezdil na trase mezi Velenicemi a rakouským Gmündem.
Byla to první trolejbusová linka na českém území. V polovině července 1907 začala vozit především zaměstnance železnice z Gmündu k vlakovému nádraží ve Velenicích. Podle historických novin z Gmündu vyjelo denně 16 spojů mezi poštou na rakouské straně u domu č.p. 4 a hlavním vlakovým nádražím. První vyrážel po půl šesté ráno, poslední končil před devátou večer.
Nyní zašlou slávu trolejbusů obnoví. „Slavnostní zahájení provozu je naplánované na 21. července,“ upřesnil Kovář, který začal před lety nápad na obnovení jízd proměňovat ve skutečnost. Trolejbus pojede po asi kilometr dlouhé trase.
„Rádi bychom, aby se časem povedlo vytvořit trasu, která by nevedla přímo po silnici. Jízdní řád budeme ještě ladit, ale ideální by bylo, kdyby byl v provozu v době hlavní turistické sezony,“ sdělil starosta Českých Velenic Jaromír Slíva. Dodal, že pořízení trolejbusu vyšlo přibližně na 1,1 milionu korun a další peníze pak půjdou na reklamu.
Do vozu se vejde osm pasažérů
S nabídkou postavit repliku stroje značky Mercedes electrique Stoll z roku 1907 oslovily zmíněného Augustina Krystyníka zhruba před dvěma roky. „Při výrobě jsem vycházel z několika dobových fotografií a nákresů,“ přiblížil před nedávnem vyučený kolář. Zajímavostí je, že každý trolejbus, který Mercedes před sto lety pouštěl do provozu, měl mírně jiný vzhled.
„Bylo to tím, že karoserie dodávalo několik různých firem,“ vysvětlil Krystyník. Jako základní materiál mu posloužilo světlé jasanové a tmavší jilmové dřevo. „Stromy vyrostly u nás na Hrozenkově. Dřevo z nich je přírodně vysušené, díky čemuž má obrovskou hutnost a tvrdost,“ připomněl kolář.
Karoserie je pak zčásti oplechovaná a vozidlo je na kovovém podvozku. Nebudou chybět ani světla, blinkry a samozřejmě troleje. „Jsou však pouze fiktivní. Trolejbus budou ve skutečnosti pohánět baterie osazené na podvozku,“ popsal Krystyník.
Více než pět metrů dlouhý a bezmála dva metry široký vůz uveze na dřevěných lavicích osm pasažérů. Jeho zadní část sloužívala jako prostor pro přepravu poštovních balíků a zavazadel. Maximální rychlost, kterou replika může jet, je 18 kilometrů v hodině.
Trolejbusy jezdily původně na trase dlouhé přibližně 2,5 kilometru v letech 1907 až 1916. V prvním roce podle pramenů dva stroje přepravily na 90 tisíc lidí. Do pět metrů dlouhého vozu se namačkalo kolem dvacítky cestujících. Provoz skončil kvůli pokračující 1. světové válce a ekonomickým problémům.
Z trolejí nezbylo do dnešní doby nic, pryč jsou i dřevěné sloupy, které je držely. Trolejbusy po ukončení provozu prodali. Zřejmě poslední vyloženě hmatatelnou vzpomínkou na provoz tak doposud byla v Gmündu tabulka označující zastávku, pak existuje také několik dobových fotografií a částečně i dokumentace.
