Podle vyhlášky se poplatek 500 korun za svoz odpadu netýká lidí s trvalým bydlištěm ve městě, platit ale ho musí vlastníci stavby určené k rekreaci, bytu či rodinného domu, kde není nikdo hlášený k pobytu.
To se ministerstvu vnitra nelíbí. Na vyhlášku reagovalo už loni a za svým názorem si stojí.
„Ministerstvo vnitra považuje v návaznosti na judikaturu Ústavního soudu rozdílné zacházení se zákonem stanovenými okruhy poplatníků, tedy osobami, jež se nacházejí ve stejném nebo obdobném postavení, za diskriminační. Město tím nesleduje žádný legitimní cíl,“ popsal mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Zároveň dodal, že pro zvýhodnění jen lidí přihlášených ve městě radnice neuvedla žádné objektivní a rozumné důvody.
Kromě toho, že radnice chtěla ulevit svým obyvatelům, uvedla jako jeden z hlavních důvodů to, že od lidí s trvalým bydlištěm lze očekávat vyšší míru ztotožnění s odpadovou politikou obce a aktivnější přístup ke třídění. Tento důvod je ale podle ministerstva diskutabilní. Osvobození podle něj automaticky nemusí vést k aktivnějšímu třídění.
Starosta: Místní víc třídí odpad
S tím nesouhlasí starosta Jan Váňa (ODS). Navíc se podle něj meziročně čísla změnila. Argumentuje srovnáním od ledna do listopadu let 2018 a 2019, kdy vyhláška začala platit.
„Z něj je zřejmé, že tvrzení, že se přestane třídit, je liché. Naopak se třídění výrazně zlepšilo v jednotlivých komoditách, v případě papíru o 20 tun a u plastů o 10 tun. Navíc kleslo množství směsného komunálního odpadu, který se vozí na skládku, o více než 120 tun. To znamená, že v přepočtu vyprodukuje každý občan za 11 měsíců o téměř 15 kilogramů méně,“ uvádí starosta.
Podle Váni město postupovalo správně. „My se domníváme, že máme právo v těchto věcech rozhodovat,“ tvrdí starosta.
Ministerstvo takový názor odmítá. „Město nemá žádnou zákonnou povinnost zavádět a vybírat místní poplatek za odpad. Pokud jej však zavede a vybírá, musí být ve vztahu k jednotlivým kategoriím poplatníků uplatňován bez diskriminace,“ líčí Krátoška.
Spor se táhne několik měsíců. Ministerstvo městu opakovaně doporučilo rozhodnutí zrušit. Naposledy se tak stalo v polovině listopadu. Lhůta na nápravu je 60 dní.
Starosta je odhodlaný nechat rozhodnutí na Ústavním soudu
Město má poslední možnost na změnu. Poté ministerstvo přistoupí k přísnějším opatřením.
„Není-li v souladu s touto výzvou náprava zjednána, zahajuje se s městem správní řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí o pozastavení účinnosti nezákonného ustanovení obecně závazné vyhlášky. Nezjedná-li ani poté město nápravu, podá ministerstvo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení nezákonného ustanovení obecně závazné vyhlášky,“ popisuje Krátoška scénář, na nějž zřejmě dojde.
Starosta Váňa totiž ustoupit odmítá. „Jsme odhodlaní to nechat na Ústavním soudu. Musí rozhodnout nějaká autorita. Podobný případ řešil soud v případě Milovic, kde konstatoval, že má samospráva právo zvýhodnit občany s trvalým pobytem,“ stojí si za svým Váňa.
Rozhodnutí radnice tak zatím platí, i přestože je část opozice proti.
„Je zarážející, když se ministerstvo vnitra snaží městu už rok vysvětlit, že koalicí tlačená odpadová vyhláška je v rozporu s ústavním pořádkem, judikaturou Ústavního soudu, a koalice na nedostatky ve vyhlášce vůbec nereaguje a vedení města odmítá zjednat nápravu,“ říká opoziční zastupitel Jiří Vopátek (Zelení). Zároveň upozorňuje na to, že vyhláškou přichází rozpočet města ročně o čtyři miliony korun.
