"Planetka, která má tu čest být tisícím objevem observatoře Kleť, byla nalezena 27. února 2003 na snímku pořízeném teleskopem Klenot. Našli ji moji dva kolegové Miloš Tichý spolu s Michalem Kočerem," uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.
Tato planetka má předběžné označení 2003 DK 13 a letos v lednu uznala centrála Mezinárodní astronomické unie, že už má natolik dobře určenou dráhu, že může dostat pořadové číslo 350969. Jméno zatím nemá, ale její objevitelé už nad ním přemýšlejí.
Amatérští pozorovatelé ji ale nemají šanci spatřit, protože planetky viditelné pouhým okem už byly objeveny někdy na začátku 19. století. Je viditelná jenom na snímcích z velkých astronomických dalekohledů.
Kolem Slunce oběhne jednou za 5,28 roku
"Nyní se nachází v souhvězdí Blíženců, ale malým dalekohledem byste ji tam neviděli. Patří mezi takzvané planetky hlavního pásu, čili ty, které krouží kolem Slunce mezi drahou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 5,28 roku a její rozměr je přibližně tři kilometry, takže byste ji z jedné strany na druhou přešli turistickou chůzí asi za hodinu, ale to samozřejmě ve vesmíru nejde," popsala Tichá.
Podle odborníků je to na planetku objevenou ve 21. století poměrně úctyhodně velké těleso, protože dnes už se hledají planetky o velikosti jen stovek, někdy i jen desítek metrů. Pro srovnání: nejmenší planetka, kterou objevili kleťští astronomové, má rozměr asi jen patnáct metrů.
Vůbec první planetku na Observatoři Kleť objevili v roce 1977. Do roku 1991 se jejich počet rozrostl jen 139. Většina potvrzených objevů, celkem 860, tak přibyla až za současného vedení hvězdárny Janou Tichou a planetového výzkumného programu spuštěného od roku 1992.
Tisíc kleťských planetek připadá na dvanáct objevitelů. Vůbec nejúspěšnějším, který jich má na svém kontě 512, je astronom a vedoucí kleťské observatoře Miloš Tichý. Za ním následují Antonín Mrkos s 275 objevy a Jana Tichá s 254 objevy.
Astronomové na Kleti |
Přitom většina z tisíce kleťských planetek patří mezi typická tělesa hlavního pásu. Najdeme však mezi nimi i planetky ze skupiny Trojanů, blízkozemní asteroidy či planetky s výstřednou dráhou či většími sklony k rovině ekliptiky.
"Tisíc objevených planetek je pro nás bonus navíc, protože naší hlavní prací je sledování těles, co mohou ohrozit Zemi. S pomocí nejnovějšího teleskopu Klenot se věnujeme především sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah," řekl astronom Miloš Tichý.
Tisící planetka objevená v roce 2003 neznamená, že od té doby světově uznávaný vědecký tým nic nenalezl. Kleťští astronomové už nahlásili centrále Mezinárodní astronomické unie několik stovek dalších nalezených planetek. Jenže od vesmírného objevu k jeho potvrzení vede dlouhá cesta, která trvá řadu let. A kolik planetek lze ještě vůbec objevit?
"Záleží na tom, jak malé těleso ještě budete počítat za planetku. Třeba pro americký tým hledající blízkozemní asteroidy jsme potvrdili záběr planetky, která měla jenom pět metrů a takových je ještě docela velká zásoba. Záleží to na dokonalosti pozorovací technologie," objasnila Tichá.
