Ještě deset let a nastane krize. Takovou prognózu hlásí odborníci z České geologické služby (ČGS), která monitoruje zásoby stavebního kamene dodávaného těžebními firmami.
Pokud se neotevřou nové lomy, bude tento materiál chybět i na jihu Čech. Nejvíce krize zasáhne stavbu silnic a železnic.
„Do deseti let ukončí těžbu v Jihočeském kraji polovina ze třiceti využívaných ložisek stavebního kamene. Jen třináct kamenolomů disponuje zásobami nad deset let,“ tvrdí Josef Godány z ČGS.
Klíčovými ložisky drceného kameniva jsou pro kraj ty v Plešovicích, Kaplici, Slaném u Tábora nebo Ševětíně. Právě posledně jmenovaný lom zmiňuje Česká geologická společnost v dokumentu Aktualizace surovinové politiky Jihočeského kraje a zajímá se o něj největší jihočeská těžební společnost Kámen a písek.
Už delší dobu se totiž snaží o povolení k rozšíření lomu, jímž chce nahradit dosluhující starou část. Zabraňuje jí v tom odpor místních obyvatel. Část veřejnosti dlouhodobě obtěžuje prach a hluk z třídicí linky a drtičky.
Svoje námitky proti zvětšení dotáhli až do fáze referenda schváleného zastupiteli, které chce městys Ševětín vyhlásit v říjnu při parlamentních volbách.
Posunou třídicí linku
Oponenti se předtím vyjadřovali k záměru, který zveřejnila společnost Kámen a písek. Nový dobývací prostor se má podle projektu posunout za katastr Ševětína ke Kolnému, který patří k Lišovu.
Problémem však zůstává hlučná třídicí linka s drtičkou. Nové řešení navrhla v těchto dnech sama těžební společnost. Linku chce od města posunout, jak žádají odpůrci.
„Aktuálně dokončujeme detaily projektu. Nyní mohu potvrdit, že jsme zohlednili některé připomínky odpůrců záměru. Tím dopady těžby na život městysu i na životní prostředí významně poklesnou,“ uvedl pro MF DNES mluvčí společnosti Kámen a písek Petr Dušek.
Podle jeho informací se nové místo linky posune oproti původnímu předpokladu minimálně o 330 metrů, což zvýší vzdálenost vzdušnou čarou od centra Ševětína na více než kilometr. Navíc bude provoz oddělený od zástavby areálem po bývalém zemědělském družstvu.
Nová lokalita bude podle Duška napojená na silniční obchvat městyse, který společnost vybudovala před rokem na vlastní náklady.
Odpůrce záměru vstřícný krok překvapil. Umístění třídicí linky bude totiž hlavní otázkou v referendu a předpokladem souhlasu či nesouhlasu s rozšiřováním lomu. „Zatím jsme upravený projekt neviděli, takže se k němu nemůžeme vyjadřovat,“ sdělil jeden z iniciátorů petice, Roman Mašek.
Místní bojují proti těžbě
Trable kolem záměru pokračovat v těžbě stavebního kamene u Ševětína nejsou v kraji výjimečné. Podobně se brání rozšiřování lomu například Nová Ves u Halámek na Jindřichohradecku, kde je třídicí a drticí linka přímo v obci. Odpor veřejnosti se týká také těžby štěrkopísků.
Její rozšiřování odmítají lidé v Dráchově na Táborsku, kde má nové ložisko zabrat 50 hektarů plochy a auta s materiálem mají jezdit přes obec. Podle geologa Josefa Godányho jsou takové reakce v celém Česku běžné, protože lidé nechtějí bydlet vedle lomů a aktivních pískoven.
V celé republice je 223 aktivních kamenolomů, které ročně vydají 15 milionů kubíků materiálu. Za 30 let se však u nás neotevřel ani jeden nový. Ve všech místech se přitom těží dlouhodobě a spotřeba stavebního kamene poslední roky roste.
Podle ČGS je v Česku roční spotřeba tohoto materiálu díky intenzivní výstavbě pět tun na jednoho obyvatele. Problém podle ČGS narůstá také u těžby štěrkopísků, některé kraje ho musí dovážet. Podle prognóz má za deset let skončit polovina ze 150 českých a moravských pískoven.
„To však není záležitost Jihočeského kraje, kde se otevírají nové. O kamenolomech, které dosluhují, to ale platí,“ míní Jiří Řehounek, odborník ze spolku Calla.
