„Hlavním důvodem vyhlášeného omezení vstupu je ochrana kriticky ohroženého tetřeva hlušce. V jádrovém území jeho výskytu už existují platná omezení vstupu i v souvislosti s bývalými prvními zónami, i tak tam ale dochází k nárůstu rušení tetřevů. To může vést ke snížení jejich počtu,“ vysvětlil mluvčí parku Jan Dvořák. Uvedl, že podobné opatření platilo v centrální Šumavě už před rokem 2010.
Opatření, které je v platnosti od čtvrtka, potrvá dva roky. Uceluje plochu, kde už klidové území existuje, a je tak desítky let z větší části veřejnosti nepřístupné. Přesto turisté chodili i tam, kam neměli.
„Analyzovali jsme například data z mobilních sportovních aplikací, jež ukazují na záměrné sdílení tras v nejcitlivějších částech Šumavy. Zároveň narůstá počet přestupků řešených strážci NPŠ i ve správních řízeních,“ konstatoval Dvořák.
Na Šumavu vracejí mokřady a rašeliniště, obnovili už 1200 hektarů |
Proto správa parku rozhodla, že na území omezí vstup na základě paragrafu 64 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten se používá v případě, že hrozí poškození částí chráněné přírody.
Rozhodnutí NPŠ vylekalo řadu šumavských návštěvníků, kteří své obavy ventilovali na sociálních sítích. „Kdysi jsme pokukovali z české části Šumavy do Německa, a nyní to bude naopak. No super, ze Šumavy se opět stává zakázaná zóna,“ zaznělo v komentářích, kde někteří omezení označovali dokonce i jako novou totalitu.
To mluvčí parku odmítl. „Domněnky, že lidé nebudou moci vůbec nikam, nejsou pravdivé. Mluvíme o území o velikosti zhruba 30 hektarů. Tímto opatřením není možné vstupovat pouze do 14 procent parku. Zbytek Šumavy je volně prostupný,“ připomněl mluvčí Dvořák a ohradil se vůči dalším diskutujícím na sociálních sítích.
„Odmítám nařčení, že bychom to dělali z nějakého plezíru. Určitě není pravda, že by ochrana tetřeva byla zástupným problémem. Jako orgán ochrany přírody bychom si to nemohli dovolit,“ přidal.
Oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní patří k nejcennějším územím vhodným pro přežití populace tetřeva hlušce, k jediným životaschopným ve střední a části západní Evropy. Žijí tam nejméně desítky chráněných jedinců.
Představitelé obcí, jejichž katastru se omezení týká (Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda), neměli podle NPŠ k uvedenému kroku při jeho projednávání výhrady. „Kvildy se to týká minimálně. Je to úzký pruh mezi turistickou trasou, která vede na úbočí Černé hory, a státní hranicí,“ upřesnil starosta Radek Thér.
Nelíbí se mu však, že platné omezení znesnadňuje přechod státní hranice. „Na úseku dlouhém 27 kilometrů teď není možné legálně přejít hranici. Jediná možnost u nás je na hraničním přechodu Sedmiskalí u Stráže. To je špatně. Lidé by měli mít možnost dostat se na druhou stranu,“ pronesl.
VIDEO: Tetřevi útočí. Ve voliérách tokají o měsíc dřív, než je běžné |
Území, kde nově platí omezení vstupu, přesně kopíruje část navrženého klidového území, které správci parku představili již v roce 2018. Rada NPŠ chce o dohodě o návrhu klidových zón jednat na konci listopadu, aby ho mohla předat ministerstvu životního prostředí.
„Současné omezení vstupu ani návrh klidových území se nedotknou žádné ze stávajících turistických tras. V některých případech pouze upřesníme časový režim trasy a způsob využití,“ doplnil ředitel NPŠ Pavel Hubený.
Přiléhající Bavorský les má své klidové zóny, které jsou mnoho let platné. Většina příhraniční oblasti do klidového režimu spadá. Vstup je tam možný pouze po vyznačených trasách, s výjimkou hraničního chodníku, který je přístupný od července do listopadu.
28. února 2016 |
