Barva se hned po aplikaci rychle šíří lymfatickým systémem a hromadí se v mízních uzlinách. Tam barvivo přetrvává celé roky. Výzkum proto zkoumal toxicitu tří nejpoužívanějších barev, černé, červené a zelené, a odhalil, že pigmenty nejenže zůstávají v kůži, ale také se trvale ukládají v imunitních buňkách.
„Inkoust za několik hodin po tetování putuje lymfatickými cévami a ve velkém množství se hromadí v lymfatických uzlinách, kde jej aktivně pohlcují imunitní buňky – makrofágy. Tyto buňky, které běžně odklízejí cizorodé částice jako bakterie, viry či toxiny, však pigment nedokážou rozložit. To vede k jejich poškození a buněčné smrti, nejvýrazněji u černých a červených inkoustů,“ popsal Martin Palus, vedoucí Laboratoře arbovirologie Biologického centra AV ČR, který se na výzkumu podílel.
Nižší ochrana proti covidu
S kolegy zjistil, že když se například nechává více potetovaný člověk očkovat proti covidu, bude u něj vakcína s velkou pravděpodobností fungovat méně než u člověka, který není očkovaný.
Výsledky ukazují, že tetované myši vytvářely po očkování mRNA vakcínou výrazně méně protilátek. Důvodem může být to, že část imunitních buněk zůstává dlouhodobě ovlivněna pigmentem, hůře zpracovává antigen a poskytuje slabší signály potřebné pro tvorbu protilátek.
Pigment v mízních uzlinách vědci pozorovali nejen u laboratorních myší, ale také v odebraných vzorcích lidských lymfatických uzlin, a to i mnoho let po tetování.
Do výzkumu se zapojilo dvanáct mezinárodních skupin pod vedením profesora Santiaga F. Gonzálese ze švýcarského Institutu pro výzkum v biomedicíně (IRB, Università della Svizzera italiana).
Proces tetování vyvolává zánětlivou reakci, která má dvě jasně rozpoznatelné fáze. Nejprve dochází k akutnímu zánětu, jenž vrcholí za několik hodin po tetování a postupně odeznívá za několik prvních dnů. „Následuje dlouhodobější fáze, v níž zánětlivé procesy a aktivace imunitních buněk v mízních uzlinách přetrvávají nejméně dva měsíce,“ zmínil dále Palus.
Výzkum bude dále pokračovat
Tato zjištění otevírají nové otázky o bezpečnosti tetování i o možných dopadech u lidí s rozsáhlými tetováními. „Tetovací inkoust není z pohledu imunologie neutrální. Dokáže dlouhodobě měnit prostředí v lymfatických uzlinách, což může být důležité při reakcích na infekce i při očkování,“ upozorňuje Martin Palus.
Výzkum touto studií zdaleka nekončí. Vědci budou dále detailněji zkoumat vztah mezi tetovacími pigmenty, imunitním systémem a nemocemi.
Hlavní autor studie Santiago F. González a Martin Palus již společně požádali o grant v programu WEAVE – Lead Agency, který poskytuje Švýcarská národní vědecká nadace a Grantová agentura České republiky. V něm se chtějí zaměřit zejména na hlubší porozumění tomu, jak tetovací barviva ovlivňují imunitní odpověď v kontextu infekčních onemocnění.
Studie se dostala i do prestižního vědeckého časopisu PNAS.
