Tereziiny lázničky mění majitele. Do areálu, který stojí v Terčině údolí u Nových Hradů a naposledy sloužil jako penzion s restaurací, se při loňské náhodné podzimní procházce zamiloval psycholog Milan Studnička z Prahy. Dnes ho se svým týmem připravuje na první pobyty pro klienty svého projektu Dovychovat.
S otevřením pro turisty nyní nepočítá, ale i pro ně tu má v budoucnu vzniknout malé občerstvení a odpočinková zastávka.
Studnička přiznává, že na Novohradsku předtím nikdy nebyl. „Loni v září jsme sem zašli na procházku a všimli jsme si toho objektu. Úplně mě to chytlo za srdce a začal jsem vyřizovat prodej,“ říká.
V prosinci si s původním majitelem podali ruku a od ledna začal s rodinou, přáteli i dobrovolníky uklízet a připravovat areál na nový provoz. Nejde jen o technické věci, jako je kotel nebo kuchyně. Řeší i podobu nádvoří a jedná s památkáři o možných úpravách.
„Momentálně je ze mě místo psychologa hoteliér. Zařizuji topení, objednávám pivo, řeším trochu jiné věci než ty smutné rodinné příběhy, o kterých mi klienti vyprávějí,“ naznačuje.
V první fázi se chtějí pustit jen do základních oprav. Do budoucna však plánují i větší projekty, například zprovoznění umělé jeskyně v areálu, kterou by rádi přebudovali na malé wellness. A také úpravu nádvoří, kde by místo parkoviště chtěl parkovou zeleň a štěrkové cesty. „Rád bych, aby se dovnitř vůbec nezajíždělo. Představuji si to podobně jako na zámku v Lednici,“ dodává.
Tereziiny lázničkyV letech 1788–97 je nechala vybudovat hraběnka Terezie Buquoyová, manželka Jana Nepomuka Buquoye. Empírová stavba dostala jméno po jejím otci Václavovi Paarovi Václavovy lázně. Lázničky i park získaly po smrti hraběnky její jméno. Naposledy v nich byl penzion s patnácti pokoji a restaurací. Tereziiny lázničky jsou součástí Národnípřírodní památky Terčino údolí, která je vyhledávaným cílem turistů. Vyskytují se v něm chráněné rostliny i živočichové. |
Studnička se se svými kolegy ve své praxi zaměřuje hlavně na partnerské vztahy a výchovu dětí. Témata, která řeší s klienty individuálně, přenáší i do online prostoru a také na společné pobytové akce. „To, co probíráme v terapiích, učíme i v kurzech. Jak říct, že se mi něco nelíbí, aniž bych musel křičet. Jak se zklidnit. Jak spolu mluvit,“ vysvětluje.
Právě proto se mu areál Tereziiných lázniček jeví jako ideální. „Nikoho tady nerušíte a nikdo neruší vás,“ zdůraznil. Dříve si své klienty zvali na různá místa po republice, například do hotelů na Šumavě. V Nových Hradech oceňuje, že budou mít vlastní stabilní zázemí.
Součástí pobytů jsou podle něj i praktické nácviky, při kterých si účastníci zkoušejí konkrétní situace z partnerského či rodinného života. „Hodně legrace bývá při nácvicích výchovy dětí. Někdo hraje dítě, někdo rodiče, role se otáčejí. Je to zábava, ale zároveň to lidem otevírá oči,“ popisuje. Klienti se také učí, jak odmítnout bez zbytečného zraňování, jak zvládat emoce nebo jak vést rozhovor, který neskončí hádkou.
Děti nám ukazují, že trvalá radost je ve všech, vysvětlují lektoři Studničkovi![]() |
Covid přinesl mnohým zkušenost v podobě online přenosů a konzultací. Klienti týmu Milana Studničky tak mohou být doslova z celého světa. Jak ovšem psycholog připomněl, lidé se zase chtějí setkávat osobně. „Ta energie je pak jiná,“ vyzdvihl.
„Lidé jsou pořád někde přilepení na mobilu, tak jsou rádi, že můžou vyrazit do přírody,“ zdůraznil. Velký zájem je například o víkendové kurzy pro páry. „Častěji na kurz přihlásí dvojici ženy. Muži pak přijedou a jsou trošku přinaštvaní, nechce se jim. Často dostanou doma nůž na krk. Buď tam se mnou pojedeš, nebo končíme. Ale přímo tady už jsou nadšení a jde jim to mnohdy lépe než ženám,“ vypráví Studnička.
Lázničky v Terčině údolí ožívají. Brzy tam otevřou restauraci |
Projekt však nabízí také Restart muže, což je program výhradně pro muže. „A možná je i zapojíme do práce. Protože té je tady fakt dost, třeba natírání plotu. A bývá to ta nejlepší terapie!“ směje se psycholog. „Do budoucna tady chce moje žena také pořádat jógové pobyty pro ženy.“
Podle Studničky má areál do budoucna velký potenciál také pro soukromé akce, například svatby. Rád by proto prostor časem nabídl i k těmto účelům. Nedaleko se totiž nachází takzvaný strom svatebčanů, u kterého se snoubenci nechávají fotit i oddávat. Brány lázniček tak mohou zůstat zavřené a hosté zde budou mít své soukromí.
Na turisty však majitelé nezapomínají. „Vůbec jsme netušili, že zvenku existují dveře, které vedou do nádherného sklepení. Jsou schované pod břečťanem a nejsou vůbec vidět,“ připomíná. Právě v těchto prostorách by podle něj mohlo v budoucnu vzniknout občerstvení a zastávka pro příchozí návštěvníky údolí.























