Za chvily tu bude svět odlišný od všeho, co známe. Uz se na to pripravujte.

Sinice jsou důsledek přítoku fosfátů a jiných živin. Typicky voda z pračky, ale i hnojiva.

Letos naštěstí žádné řasy nemáme, za to se nám rozrostly lekníny. Ty absorbují sluneční záření, pod nimi mají ryby stín. Fotosyntézou vylučují do vody i kyslík.

Přítok pramenité vody je sice spíše menší, než obvykle, ale vytrvalý, pramenitá pitná voda s 10°C je dobře prokysličená, padá do rybníka z výšky. Nad námi není nic, co by vodu znečišťovalo.

Před 20 lety jsme neměli lekníny, voda se v potůčku přehřívala a tak jsme měli i několik uhynulých kaprů. Letos se zdá, že se rybám daří dobře, každé ráno sbírají plankton na hladině.

Rybník je uměle vytvořený, čili je to nestálé prostředí, jeho ekosystém je velice nestabilní. A že byl vytvořen za účelem chovů a ne k rekreačnímu koupání to je potřeba připomenout hlavně těm pánům, z kterých tu vypadávají takové hlouposti, jako nepěstovat tam ryby a nebo se o ně vůbec nestarat a nechat je "ladem".

99% takových vodních ploch vzniklo před staletími, v dnešní době nikdo rybníky už nezakládá....

Není to tak zlé, jak se tam ustanoví ekologická rovnováha, je jedno, jestli to je umělá nádrž nebo přírodní. Ve velkých přehradách to trvá pár desítek let, u malých rybníků pár let, u nádrže s pár kubíky vody přes jedno léto.

Problém je právě kombinace vysoké teploty vody a ubývání vody současně s tím, že systém je využíván na maximum nadměrnou koncentrací hospodářských ryb - kapra a přikrmováním. nebezpečí kolapsu ekosystému a otravy vody zplodinami rozkladu je velké.

V přírodním mělkém rybníku bez zásahu lidí by se časem ustanovila a množila rybí obsada z druhů odolných velmi teplé vodě s malým obsahem kyslíku, protože jiné ryby by to prostě nevydržely.

Nějací perlíni, líni, možná nějaká jiná bílá ryba, pokud by to bylo příliš mělké, tak nejdéle by vydrželi asi karasi. Pokud by tam občas zbylo jen bláto, tak asi ještě piskoři. Jiné ryby, které by se tam dostaly v počtu jednotek kusů třeba s velkou vodou, by při prvním horku a poklesu vody spolehlivě vyhynuly.

Nikde jsem se nedočetla, že by obohacovali vodu kyslíkem a proti sinicím je dobrá rašelina. Říkal mi to jeden rybář, ale musí se hned z jara.

No podle pana Jindřicha Durase, který čistí v Plzni Bolevecký rybník od sinic, se sinic nedá prakticky zbavit, hlavně právě v chovných rybnících, kde flóru likvidují právě kaprovité ryby.

Pokud by vás to zajímalo více, doporučuji rozhovor na Raidožurnálu s Lucií Výbornou, najdete na YT.

https://www.youtube.com/watch?v=ncrcFAYnX_U&t=88s

„Fotosyntéza řas, která kyslík ve vodě doplňuje, už ale kvůli delším nocím nefunguje tak dobře jako v květnu nebo červnu, místy je kyslíkový deficit hodně patrný.“

Což je zajímavé, protože 6. srpna a 6. května je noc stejně dlouhá, plus mínus dvě minuty.

Oproti konci května už je ale rozdíl dost velký.

Chudáci, pošlete jim dotace. Jo a zemědělcum taky, jo a vlekařum taky, bude málo sněhu.

Zapomněl jsem na někoho?

Já bych si taky vzal, když už se rozdává.

A po r. 2016 došlo k nějakému snížení cen? Ať se daří nebo nedaří, ceny jdou stále jenom nahoru.

Jeste postradam informaci co na to nasi vlekaři ... ?

Ten nadpis mě zaujal - pře 5 lety jsem byl v červenci na dovolené kousek od Malagy a moře tam bylo tak neskutečně studené, že se v něm skoro nedalo koupat.

Ale jinak bylo vedro 35 °C a na osvěžení to bylo super ...

Tak ona Malaga už je kousek od gibraltarského průlivu a Atlantik je něco docela jiného než středozemní moře......Že vlivem přílivu a odlivu dochází k míchání vody je zřejmé.

Coby kapři. Nejhůžř na tom budou chovatelé pstruhů, protože lososovité ryby jsou na vysokou teplotu vody náchylné nejvíc.

Pstruhy ale nikdo nechová v rybnících.