Už z dálky se parkem u informačního centra Jaderné elektrárny Temelín rozléhá zpěv ptáků. Brzy je jasné, že ho nevydávají jen opeřenci ve vzduchu. Zvuk vychází z nastražených reproduktorů u odchytové sítě a ornitolog Jakub Vlček tak láká ptactvo, aby přiletělo na předem vybraná místa.
Vlček už před dvěma lety v parku napočítal čtyřicet druhů ptáků. To podle něj není nic neobvyklého. Nyní se na místo vrátil a své pozorování ještě rozšířil.
„Minulé sčítání jsme uspořádali v sezoně hnízdění. Teď jsme chtěli zjistit, jaké druhy se zde vyskytují při podzimní migraci,“ vysvětlil.
Podle odborníků z Jihočeské univerzity elektrárna malým ptákům vůbec nevadí. Naopak vysoké stromy a krajina kolem informačního centra opeřencům svědčí. I některé stavby přímo uvnitř areálu nabízí vhodné podmínky k hnízdění vzácných ptačích druhů.
„Loni například v jedné budce umístěné na druhé nejvyšší stavbě zahnízdil sokol stěhovavý,“ upřesnil mluvčí jaderné elektrárny Marek Sviták.
V odchytové síti se třepotají hned dva drobní ptáci. Jsou to mladé sýkory modřinky. Vypadají vystrašeně, ale odchyt do speciální sítě ptákům podle slov odborníka nijak neublíží.
„Důležité je k ptákům přistupovat opatrně. Jako první se uvolní nožičky a poté křídla. Jsou k tomu potřeba léta praxe a kroužkovatelská licence. Nemůže to dělat jen tak někdo,“ objasnil Vlček.
Před vypuštěním ornitolog ptáky měří a na pravou nohu jim umisťuje kovový kroužek s unikátním kódem. Vše sledují také žáci Základní a Mateřské školy Temelín. Na odchycenou sýkorku si pak mohou před vypuštěním i sáhnout. „Můžu si také pohladit ocásek? Já nedosáhnu. To je krásné. A už odletěla,“ chrlily ze sebe nadšené děti.
Kromě sýkorek na místě poletuje také brhlík, na rybníku zase ledňáček. Příště odborník zkusí chytit i tohoto pestrobarevného ptáčka. „Taková akce se vždy musí připravit předem. V tomto případě jsme přijeli už v neděli. Důležité je citem zjistit, kudy by mohli ptáci létat, a umístit síť tak, aby ji neviděli,“ hovořil Vlček.
Když se v Temelíně vrátil na připravené místo, nestačil se divit. „Stalo se mi to poprvé. Měl jsem vše nachystané tak, abych mohl síť už jen roztáhnout. Někdo mi ji ale celou rozřezal,“ hlesl. Musel tak vytáhnout novou síť.
Povídání končí vlastním hvízdáním, neboť kolem letí několik brhlíků. To je další způsob lákání ptáků, jak později vysvětlil. „Napodobuji mláďata sov. Protože pěvci, když ve dne vidí sovu, tak se na ni snaží zaútočit. Když tedy napodobím jejich hlas, jdou po mně,“ upřesnil.
