Vedení města se pokusí najít vhodné řešení na oživení prostoru. Na pravé straně táborského náměstí protilehlé soše rudoarmějce by mohla například vyrůst pergola nebo plocha zastřešená velkou plachtou.
Pod ní se bude moci sedět či ležet ve stínu. Novinkou by mohlo být i pískoviště, pítko, vodní mlha či květináče s trvalkami. Diskuse na nedávné radě města se vedla o tom, zda má být tento mobiliář stálý, nebo jako dočasná zahrada.
„To je trend například ve Francii, kde se města předbíhají v kreativitě a umisťují na svá náměstí prvky, které se obměňují,“ popsal starosta Štěpán Pavlík. Z Francie čerpala zkušenosti i vedoucí odboru životního prostředí Jana Daňková, která návrhy připravuje.
Velká část náměstí je vybetonovaná, po stranách je zeleň. Na jedné se nachází studentský háj a na druhé květinové záhony. Zbytek slouží jako shromažďovací prostor.
„Návrhy spočívají v tom, že bychom tak v jedné třetině plochy umístili dočasné zahrady. Mohlo by se v nich objevit zázemí pro občerstvení a odpočinek. To se ale musí zvážit. Zatím není ještě nic rozhodnuté,“ sdělil mluvčí Luboš Dvořák.
Stávající koncept by se tím nezrušil, bylo by to jen doplnění a oživení části betonové plochy například o pergolu, pódium, minipískoviště nebo hernu pro děti.
„Je to ale zatím na samém začátku, ještě není definitivně rozhodnuto. Byla by to investice v řádu stovek tisíců, proto se to musí zvážit,“ upřesnil Dvořák.
Rozdílné názory na změny
Zvažovaný projekt by byl sezonní. Nebránil by tedy například trhům, na které jsou místní zvyklí. „Lidé také volali po kluzišti. To je ale poměrně drahá záležitost. Kdyby město peníze přeci jen našlo, obě tyto verze by se nijak nevylučovaly. Dočasné moduly by byly nejspíše sezonní,“ zvažuje.
Prostor však nemá jen odpůrce. I to si na radnici uvědomují a vedení města nechce narušit stávající atmosféru místa. Pouze ho případně oživit.
„Je to docela dobře zrekonstruované. V létě tu posedává dost lidí. Myslím si, že má větší využití než dříve. Přímo ve městě je těžké udržet zeleň. Je dobré, že tu zůstaly alespoň stromy,“ cení si paní Alena, která dojíždí do Tábora denně za prací. Zároveň však připouští, že by mohla místo kostek lemovat stromy tráva.
Tato možnost by ale byla složitější na údržbu. „Když člověk vidí, jak se za tu dobu podepsalo počasí na dřevěných prvcích, tak by to stálo za rekonstrukci. Jinak je to tu ale docela hezké,“ doplnila žena.
Stávající vzhled náměstí se příliš nelíbí ani řadě starších občanů. „Jsem hrdý na to, že jsem Táborák, i když jsem se tu nenarodil. Nedám na město dopustit. Většinou všechno bráním, ale tyhle změny se příliš nepovedly. Je to smutné, jak tam chybí zeleň,“ zmínil Pavel Antal.
Dále poukázal na problémy s osvětlením, které se městu prodražilo. „Prostor je navíc v létě hrozně rozpálený,“ doplňuje Antal. Po betonové ploše často jezdí děti na kolech a koloběžkách, občas se tam ukáže i bruslař. Pro ně je náměstí ideální.
To potvrzuje i Anežka Pospíšilová. „Pro děti je taková plocha vhodná. Lidé si sem ale chodí i posedět a přečíst si knihu. Horší je to v létě, kdy je to tu celé rozpálené,“ míní.
Spory u Křižíkova náměstí
Všichni se ale shodují na jednom, více stínu by místu jedině prospělo. Vedení města se tím bude dál zabývat. Rozpačité ohlasy obyvatel ve městě vyvolala v minulosti i rekonstrukce nedalekého Křižíkova náměstí, které leží na jedné z nejvytíženějších táborských křižovatek. Přestavba za 34 milionů korun měla hned řadu odpůrců.
Někteří obyvatelé se nemohli smířit s moderní podobou prostoru, ve kterém je umístěna socha Brána času, umělecké dílo od autora Alberta Králička z Nové Paky. Socha v noci navíc svítí různými barvami.
Ani toto ozvláštnění se lidem příliš nelíbí. Jiní kritizovali zkomplikování provozu. Přesto se našlo i spoustu těch, kterým se prostor zalíbil. I v tomto případě se dlouho debatovalo o případném vylepšení.
