V Boubínském pralese jsou stovky suchých, zlámaných či ohnutých stromů. V bezzásahové zóně pralesa vážně ohrožovaly procházející návštěvníky. Nedalo se přitom předvídat, kdy se kmen vyvrátí nebo zlomí.
Lesníci následně požádali Správu Národního parku Šumava o zlomení přibližně dvacítky nebezpečných souší. Díky tomuto zásahu by se turisté mohli podívat alespoň k Boubínskému jezírku.
Podle mluvčího Správy NP Šumava Jana Dvořáka však i tyto akce mohou narušit přirozený vývoj v pralese. Člověk tam do života uměle nezasahuje od roku 1858. Díky tomu patří Boubín mezi unikátní místa.
To potvrdilo před nedávnem také ministerstvo životního prostředí. „Tradiční cesta k Boubínskému jezírku tak zůstává kvůli souším stále nebezpečná a nadále bohužel uzavřená. Jako zodpovědní správci lesa nemáme jinou možnost,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
V lednu se podle jejích slov bude navrhovat náhradní trasa. Návštěvníci by se po ní ale dostali jen k části jezírka v bezpečné vzdálenosti od souší.
Opravili dřevěné chodníky k rašeliništím
Bez omezení a uzavírek se neobešly ani další oblíbené cíle, což hlavně turisté nesli těžce. Platí to třeba o hradlovém mostě u Modravy. „Hodně návštěvníků bylo rozzlobených, že se přes Vydru na Rechlích nedostanou. Jenže dvaadvacet let stará konstrukce už byla i podle statiků nebezpečná,“ osvětlil Dvořák.
Správa parku chtěla mít opravu hotovou před začátkem letních prázdnin, jenže kvůli dlouhé zimě se to nestihlo. Lidé si museli počkat o pár týdnů déle. Původní konstrukce byla ze smrku, nová je z modřínu. Jinak ale zůstává taková jako v době, kdy se na Šumavě ještě plavilo dřevo.
„Použité trámy jsou větší než původní. Zároveň předpokládáme, že most vydrží déle než dvacet let, jak tomu bylo u předchozího,“ upřesnil Dvořák. Oprava vyšla na 6,7 milionu korun, což je o milion víc, než byl původní plán.
Další omezení museli návštěvníci strpět přes léto na Soumarském rašeliništi a na podzim na Chalupské slati. V obou lokalitách se opravoval poválkový chodník.
„Na Soumarském rašeliništi se spíše celý budoval. To nás vyšlo na 6,7 milionu korun. A když k tomu připočítáte opravu vyhlídkového chodníku nad výběhem vlků v návštěvnickém centru Srní a stavbu chodníku v lokalitě u Jedlového potoka u Dobré za více než milion korun, dostáváme se na cenu přes 16 milionů korun. A to je suma za čtyři akce za jediný rok,“ propočítal Dvořák.
Mluvčí správy NP připomněl rozsáhlou opravu rozhledny Poledník na Plzeňsku za 10,8 milionu. Měla být hotová loni v létě, ale protáhla se až do podzimu. Letos si ji tak mohli turisté poprvé užít celou sezonu.
Na rozhledně jsou nově dva turnikety s počítadly, která zajistí, aby počty lidí nepřekročily povolené limity. Ve věži může být najednou maximálně padesát lidí, nahoře na vyhlídce jen deset.
Příští rok zavřou stezky v Boleticích
Investovat musela správa NP Šumava také do udržování cyklostezek. V roce 2020 za to zaplatila bezmála 1,5 milionu korun, loni 190 tisíc, letos 2,3 miliony. „Údržba turistických přístřešků ročně vychází na dalších 400 tisíc,“ přidal Dvořák.
Vyvážet se musí také chemické toalety u nouzových nocovišť. Za to správa NP dá průměrně půl milionu ročně. Před zimou se pak stará i o stopy pro běžkaře. „Ty vedou z velké části na pozemcích v naší správě. Každoročně tedy trasy mulčujeme, vyřezáváme větve a nálety a opravujeme mostky přes potoky. Takový servis nás vyjde na více než půl milionu,“ dodal mluvčí parku.
Ani příští rok se na Šumavě neobejde bez výrazných změn, na které si budou muset turisté zvyknout. Od Nového roku ztratí téměř všechny trasy vedoucí okrajem vojenského újezdu Boletice na Českokrumlovsku. Armáda, která před pár lety část prostoru otevřela, ho zase uzavře, protože ho potřebuje pro intenzivnější výcvik.
Od ledna tak bude možné navštívit jen jeden okruh od Záhvozdí na Knížecí stolec a zpět, a to ještě jen o víkendech o letních prázdninách a státních svátcích.
„K opatření nás přinutila současná situace, kdy máme vyšší zájem o cvičení a výrazně narostl i počet víkendů, kdy se v Boleticích vojáci nebo i aktivní zálohy připravují,“ vysvětlil přednosta boletického újezdu Marián Varga. Zároveň podle jeho slov čím dál více přibývalo neukázněných turistů, kteří vnikali do prostoru, kde vojáci cvičili, což bylo nebezpečné.
