Správa šumavského parku už do konce roku vykácí pohodlně jen malé ostrůvky napadených stromů.
Od orkánu Kyrill, který zasáhl Šumavu v lednu 2007, padl už loni v srpnu miliontý smrk, který napadl kůrovec. V tu chvíli ale lesníci hlásili, že kůrovcová kalamita je pryč. Ověřit, zda se kůrovec dál masivně šíří či nikoliv, se ale dá až nyní po roce a to tak, že buď budou z výšky vidět nové uschlé lesy, či nikoliv.
Kůrovcová těžba na Šumavě2000 - 55 774 kubíků 2001 - 31 467 kubíků 2002 - 10 896 kubíků 2003 - 13 276 kubíků 2004 - 35 166 kubíků 2005 - 38 343 kubíků 2006 - 26 673 kubíků 2007 - 14 790 kubíků 2008 - 119 603 kubíků 2009 - 299 000 kubíků 2010 - 330 000 kubíků 2011 - 233 000 kubíků 2012 - 70 000 kubíků |
Nyní je jasno: v lesích už jsou maximálně desítky nových kůrovcem napadených stromů ve skupinkách, které pohodlně stihnou dřevorubci vykácet do zimy, než napadne sníh. Žádné další masivní plochy či stěny smrků už neusychají.
"Nyní jsme na polovině kůrovcového dříví, které jsme vytěžili loni, tedy pokáceli jsme dosud zhruba čtyřicet tisíc kubíků dříví. Do konce roku tak celkově pokácíme maximálně padesát tisíc kubíků dříví," říká referent správy šumavského parku Petr Kahuda, který měl boj s kůrovcem na starosti. Jen pro srovnání: v předchozích letech káceli dřevorubci na Šumavě i přes tři sta tisíc kubíků dříví ročně.
Středeční monitorovací lety vrtulníkem odhalily ještě několik ostrůvků kůrovcem napadených stromů v odlehlejších lokalitách národního parku. Na každé z lokalit ale bylo vždy napadeno maximálně několik desítek stromů, které lesníci okamžitě pomocí satelitních GPS lokátorů zadávají do speciálního programu označujícího stromy určené k pokácení.
Nejvíce kůrovcem napadených stromů je na okolo Modravské hory, kde se lýkožrout šířil z bezzásahových zón. Naopak například na Stožecku, kde padlo každoročně okolo 25 tisíc stromů, jich letos byly jen dva tisíce. Ani modravští lesníci se ale nebojí, že by se jim kůrovec dál nekontrolovatelně šířil.
"Těžby už nejsou takové, jako v minulých letech, udělal se kus práce. Ještě nyní máme vyznačeno maximálně několik desítek stromů, které je ještě potřeba asanovat a nějaké stromy se ještě do poloviny říjny vyznačí, ale už to nebudou žádné velké těžby," pochvaluje si vedoucí územního pracoviště správy parku na Modravě Jan Bečvář.
Ačkoliv podle ekologických aktivistů kůrovcová kalamita vždy po třech letech odezní, podle ředitele šumavské rezervace Jiřího Mánka se zastavila jen díky tomu, že se v zónách, kde se smí kácet, porážely stromy.
"Kůrovec je jako oheň ve stohu slámy. Hoří tak dlouho, dokud celý neshoří nebo dokud ho někdo neuhasí," přirovnal už před časem Mánek.
