„Mokřady obnovujeme už asi dvacet let. Loni jsme pracovali hodně v okolí Volar, přesněji na loukách pod osadou Dobrá na kraji nivy Vltavy. Tam jsme vytáhli na povrch i několik zatrubněných potoků. Jeden z nich tekl do Vltavy kanálem, který měl osm metrů na šířku a skoro tři metry hloubky. To je pro krajinu to nejhorší, co může být. Nebyl v něm život a nefungovala ani jeho samočisticí schopnost,“ tvrdí Iva Bufková, vedoucí projektu Life for Mires, který má obnovu na starosti.
Takových potoků se podařilo odborníkům v této lokalitě vyzdvihnout na povrch hned několik, což je znát na první pohled. Dříve suchému místu nyní dominují obnovené mokřady, rašeliniště i potoky. Některé z nich byly uschované pod zemí až šedesát let. „Pracovali jsme ale i na slatích. Obnovovali jsme Jezerní a Hamerskou slať, kde byly zbytky odvodňovacích kanálů po někdejší těžbě v předválečném období,“ doplňuje Bufková.
Nezapomněli ani na uměle odvodněná prameniště. „Mělo to velmi nepříznivý vliv na vodní režim i vzácné organismy. To je i případ okolí Modravy, kde jsme v loňském roce prameniště vraceli zpět do přírodního stavu,“ dodává. Stejný postup zvolili ekologové i v oblasti Hartmanic na Plzeňsku.
V některých místech Šumavy bylo třeba použít těžkou techniku. Kam se však bagry nedostaly, zvládnout to museli lidé sami. Kromě ochránců přírody, ekologů a pracovníků NP Šumava se přidali i dobrovolníci z celého světa. Někteří z nich se o akci dozvěděli díky projektu neziskové organizace Na mysli spolupracující s Hnutím Duha, jež organizuje pomoc jako součást Týdnů pro krajinu.
Pomohou vzácné lesní orchideji
Mladí nadšenci tak například za týden postavili v okolí osady Dobrá na Prachaticku jedenáct dřevěných hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy. Zvládli i zasypávání kanálů a roznášení mulče na louky kvůli podpoře návratu mokřadní vegetace a dočasnému snížení výparu.
„Šedesát studentů z různých oborů a z deseti zemí se v srpnu jednak vzdělávalo v oblasti ochrany prostředí, ale zároveň se podílelo i na různých částech obnovy mokřadů. Zároveň ve svém prostředí dál mohou šířit myšlenky,“ cení si ředitelka organizace Na mysli Viktorie Tenzerová. Podle ní účastníci nejvíce oceňovali, že mohou k obnově sami přispět a vidí i výsledky práce.
„Síť odvodňovacích kanálů tu byla docela hustá, celá lokalita má 85 hektarů. To vše jsme rušili i proto, že se tu vyskytuje jeřáb popelavý nebo tetřívek obecný. Ten je závislý na mokřadních biotopech, které dáváme zpět do původního stavu. Pomáhá to i populaci hmyzu a dalším živočichům vázaným na vodu. Zároveň ji zadržíme v krajině, a tím se ochlazuje a zavlažuje okolní prostředí,“ vysvětluje Lukáš Linhart ze správy parku.
Každý rok odborníci pracují přibližně na deseti nových lokalitách. V letošním roce se tak dočká obnovy i okolí Březové Lady, která se nachází pod obcí Borová Lada na Prachaticku. „Tam se po proudu Vltavy nacházejí zrašeliněné mokřady. Dále pak budeme pracovat na lesních mokřadech a prameništích mezi Kvildou a prameny Vltavy. Ta byla odvodněná ještě v době, kdy tam bylo pohraniční pásmo,“ má v plánu Tenzerová.
Hustá síť odvodňovacích kanálů se nachází také u Filipovy Huti. „Jsou to krásné rašelinné lesy, kde ještě roste bradáček srdčitý, vzácná drobná lesní orchidej. I kvůli podpoře tohoto druhu se na lokalitu zaměříme,“ hlásí Tenzerová.
Rušno bude i na rašeliništi u Strážného, kde teče říčka Řasnice. Ta je v některých místech uměle narovnaná. V plánu je tedy obnovení zákrut a odstranění nedalekých odvodňovacích kanálů.
