Platí to například pro Borová Lada na Prachaticku, kde se za uplynulých deset let počet obyvatel výrazně neměnil. Pomohl k tomu i projekt, jehož cílem bylo zastavit odchod lidí.
„Mladí se chtěli osamostatnit, ale mimo jiné se báli, že tady neseženou bydlení. Proto jsme řekli, že pozemky obce nabídneme místním za zvýhodněných podmínek,“ popisuje starostka Jana Hrazánková. Mezi nimi bylo například to, že dotyčný musí v obci nejméně pět let bydlet.
Pozemky vyčlenili, rozparcelovali a zájemci museli do dvou let předložit platnou stavební dokumentaci a do 10 let kolaudovat. Pak došlo na samotný prodej. „Těch podmínek bylo více, protože jsme chtěli plochu nabídnout skutečně lidem, kteří tady chtějí žít,“ upřesňuje starostka.
Po první zimě noví obyvatelé odchází
Zapojilo se 13 rodin a všechny už podmínky splnily. Zároveň se tím uvolnily obecní byty, kam se nastěhovala nová mladá generace, která si na své bydlení třeba teprve vydělává. Nebo se rozhoduje, co dál.
„Hezky se to rozjelo a už připravujeme druhé kolo. Budeme to řešit na zastupitelstvu,“ popisuje Hrazánková. Zájem mladých lidí podle ní je. V Borových Ladech ale podle starostky nechtějí ty, kteří si tam postaví dům a obec z nich nijak neprofituje.
„Já jsem hlavně starostka místních obyvatel, ale samozřejmě se vůbec nezříkáme toho, že jsme oblíbenou turistickou destinací. Je ale pravda, že nám neustále někdo volá a ptá se na nemovitosti. Prodávají se za neuvěřitelné částky. Dost lidí chce bydlet na Šumavě, ale když tady zažijí první zimu, tak zjistí, že je realita jiná než jejich představy,“ hodnotí.
Starostku také těší nejnovější ocenění za tuto práci, které Borovým Ladám udělil Evropský region Dunaj-Vltava (ERDV). Sdružení letos pořádalo druhý ročník soutěže Vesnice ERDV 2020 a právě šumavská obec dostala cenu za komplexní opatření k zamezení odchodu mladých lidí z území národního parku. Tam spadá 48 procent katastru Borových Lad.
V Lenoře nabízí byty
Úbytek stálých obyvatel pociťují i v nedaleké Lenoře. Nyní jich tam žije přes 700.
„Trvá to už nějaký čas. Osobně vidím problém hlavně ve školství. Většina mladých chce na vysokou školu, ale kdyby se pozornost více věnovala učňovským oborům, snadno by tady našli práci, podnikali by a usadili se. Dřív tady 80 procent lidí zaměstnávala sklárna, ale to už je pryč. Nemůžu některým říct, ať si najdou práci, když tady není tolik příležitostí,“ mrzí starostu Antonína Chrapana.
Zároveň má ale pocit, že se trend odcházení obyvatel zpomaluje. „Někteří tady mají důvod zůstat díky tomu, že jezdí za prací do Německa. To se týká mladších i starších,“ uvažuje.
Počet obyvatel v šumavských obcíchRok 2010/2020 |
Obec stavební parcely nemá, vlastní alespoň byty, na které existují pořadníky. „Podle mě teď místních výrazně neubývá. Dá se to poznat na počtu dětí ve školce a škole,“ dodává.
S ohledem na pendlery má ještě výhodnější pozici městys Strážný, který se nachází jen kousek od hraničního přechodu s Německem. I tam se ale snaží stálé obyvatele udržet.
„Máme skoro 70 bytů, které přednostně podle jasných pravidel dostávají do nájmu místní lidé nebo ti, kteří se sem vracejí. Naši obyvatelé totiž ví, do čeho jdou. Je běžné, že se na Šumavu někdo přestěhuje a po prvním sněhu vystřízliví a rychle odchází,“ líčí starostka Jiřina Kraliková.
„Zájem o byty je naštěstí velký, hodně nám pomáhá právě blízkost k Německu, kam jezdí dost pendlerů, ať už to jsou kuchaři, uklízečky, nebo třeba dělníci. Kromě toho tady máme dost služeb a dva velké zaměstnavatele v podobě kasin,“ přidává Kraliková.
Problém je slabá nabídka práce
O téměř 100 obyvatel přišla za uplynulých 10 let Nová Pec, která jich k loňskému roku měla 440. Obec se rozkládá u Lipenské přehrady.
„Teď se to trochu zlepšuje. Máme svůj program pro rozvoj vlastního bydlení. Lidem nabízíme pozemky pod podmínkou, že tady nejméně dva roky trvale žijí a dalších 15 let nesmí s majetkem nakládat v tom slova smyslu, že by dům třeba prodali. Od začátku stavby pak musí do pěti let kolaudovat. Loni už jsme něco prodali a letos budeme nejspíš nabízet další pozemky,“ shrnuje starosta Martin Hrbek.
„Jeden z největších problémů je samozřejmě práce. Pendlerů tady tolik nežije a část obyvatel nechce dojíždět. Místní tak pracují v lesnictví nebo ve službách,“ dodává starosta.
