Zežloutlé travnaté plochy a popraskanou zem v minulém týdnu konečně svlažil déšť. Hydrologové však upozorňují, že srážky krátkodobě vyřeší sucho pouze v horních několika centimetrech půdy.
Za úterý a středu na většině území kraje napršelo pět až deset milimetrů vody. „Je to důležité zejména pro čerstvě zaseté rostliny, třeba pro obilí. Ty, které mají mělký kořenový systém, tu vodu určitě využijí,“ řekl hydrolog Tomáš Vlasák z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Dodal však, že půda je v dlouhodobém vláhovém deficitu.
Zemědělci nicméně jeho optimismus ohledně obilí mírní. Například Jan Rytíř, předseda Zemědělského družstva Třebonín, které hospodaří v okolí Horního a Dolního Třebonína na Českokrumlovsku, zmínil, že obiloviny zaseté v březnu nevzešly nejlépe a na polích jsou vypálené fleky.
Splouvání Teplé Vltavy se odkládá, v řece ještě nikdy nebylo tak málo vody |
„Jsou tam nevyrovnané porosty. Řekl bych, že je to skoro jako poušť,“ popsal Rytíř. Obilí, které zaseli loni v říjnu, se daří aspoň nějak odolávat, i u něj už se však sucho projevuje například řídnutím, zasycháním či tím, že nemá odnože. Očekává proto, že špatné podmínky se projeví na výnosech. Situaci podle něj nezachrání ani vytrvalé deště, znamenaly by pouze drobné vylepšení. Vyprahlá místa už prý nezarostou.
Ještě větší trable však mají se zajištěním dostatku kvalitního krmiva pro dobytek. „Porosty zasychají, trávy nerostou. Myslím si, že je to všude, nejen u nás. Zabezpečit krmení pro zvířata je pro nás stěžejní,“ stýskal si Rytíř.
Družstvo pěstuje i brambory. „Dali jsme je do země, nicméně v tomto suchu ještě nevyrazily. Myslím si, že když zaprší a bude dostatek vláhy, tak tam takový propadák nebude. Ale to sucho nesmí být po celé vegetační období,“ doplnil předseda družstva.
Na největší sucho za desítky let upozornili již koncem dubna třeboňští rybáři. „Spočítali jsme, že ze zhruba 75 milionů kubických metrů vody, kterou zadržujeme v našich rybnících, nám jí chybí více než dvacet procent,“ uvedl pro ČTK provozní ředitel Vladimír Kukačka. Podobné sucho podle něj bývá v srpnu, ale nikdy ne na jaře.
Rybníky prý mají mnohem větší odpar než v minulosti, což Kukačka přičítá velmi suchému východnímu větru. Každé dva až tři dny z nich nyní ubývá centimetr vody, na čemž se podepisuje i zima chudá na sníh, ze kterého se vlhkost uvolňuje při tání postupně. Na podzim rybáři vybrali zhruba dvacet rybníků, kde bylo málo vody. Ty z výlovů vynechali.
Množství vody ovlivňuje i volbu rybí násady. Do rybníků, u nichž je aspoň nějaká šance, že se naplní, nasazují například milimetrová embrya. „Tržní ryby, abychom jich měli dostatek a dokázali pokrýt poptávku, jsme nasadili do těch rybníků, které mají dostatek vody,“ doplnil Kukačka.
Voda chybí i v řekách, jejichž průtoky jsou na mnoha místech pro tyto dny na nejnižších hodnotách za dobu pozorování. Hydrologické sucho, při němž jsou zakázané odběry vody, nyní hlásí zhruba pět stanic v kraji, většina míst ho ještě nedosáhla. Hranice se nicméně podle Vlasáka nebezpečně přibližuje.
Sucho ničí zemědělcům plodiny. Kraj vyhlásil mimořádné opatření kvůli požárům |
„Na konci srpna bychom si za tohoto stavu na řekách řekli, že je sucho, ale takové sucho už jsme tu měli. Ale na to, že je začátek května, to je opravdu velmi neobvyklé,“ potvrdil Kukačkova slova. Nedávné srážky stav hladin toků nikterak nevylepšily.
Pozitivní dopad na řeky a podzemní vody by měly výrazně nadprůměrné srážky po dobu alespoň dvou měsíců. Průměrně vlhké počasí by mohlo vyřešit půdní sucho. Výhled počasí však výrazněji deštivý květen neslibuje, mohou přijít menší přeháňky. To není dobrá zpráva například pro zájemce o splutí Teplé Vltavy, jejíž hladina je zatím stále pod potřebnými padesáti centimetry.
Sucho však zasáhlo i pěstitele stromků. Pavel Burda, který provozuje lesní školky v Sepekově nedaleko Milevska na Písecku, konstatoval, že jedním z dopadů je snížený odbyt, protože vlastníci lesů kupují výrazně méně sazenic, ačkoli obvykle lze ještě v květnu zalesňovat.
„Druhá věc je vlastní pěstování. Kromě střediska, které máme pod závlahou, provozujeme ještě další školky po okolí, což jsou historické malé školky v lesích, kde dříve díky přirozenému mikroklimatu všechno velice dobře odrůstalo. V současnosti se tam v podstatě nedá pěstovat,“ popsal. Produkce je kvůli zavlažování dražší, umělá závlaha se navíc nevyrovná dešti.
Extrémní sucho je na třetině území Česka a rozšiřuje se, ukazují data |
Burda pěstuje i vánoční stromky, jichž by se snad sucho zásadněji dotknout nemělo. Jedná se totiž o větší rostliny s hlubším kořenovým systémem. „Nemyslím si, že by bylo až takové sucho, aby odumíraly vánoční stromky. U některých dřevin může být třeba menší přírůst, ale na to je ještě brzy,“ pokračoval Burda.
Problémy by mohl přinést až suchý podzim. Potom by stromky nebyly dostatečně napité vodou. „Pak bývají suché už při řezání. To je ještě zbytečné předjímat. Počasí je extrémní v tom, že teď je poměrně dlouhé období bez srážek, ale to se může v následujících týdnech změnit,“ uzavřel s tím, že i nadbytek srážek sazenicím škodí.
Letošní březen a duben byly podle hydrologa Vlasáka srážkově výrazně pod normálem. V kraji prý zaznamenali nejnižší dvouměsíční úhrn od roku 1961. V Budějovicích podle dat hydrometeorologů napršelo jen 26 milimetrů.
Pro krajské město měří srážky už od roku 1876. „V téhle řadě najdeme ještě sušší rok, a to 1946, kdy za dva měsíce spadlo jen 13 milimetrů. Letošních 26 milimetrů se řadí někam mezi druhé a čtvrté místo, společně s roky 1883 a 1893. Takže i z pohledu těch 150 let je to extrém,“ komentoval Vlasák.
Nový týden do jižních Čech podle Evy Houbové z budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu přinese více srážek. Přijít mají hlavně od pondělního odpoledne do půlnoci, kdy může při bouřkách napadnout až 25 milimetrů.
Pršet má i v dalších dnech, tyto deště už však nebudou tak vydatné. „Kdyby za pracovní týden napadlo 35 milimetrů dohromady, tak si myslím, že budeme rádi,“ řekla a dodala, že tyto úhrny sucho nevyřeší.
