1 / 16
Jižní Čechy, které jsou proslulé malebnými rybníky, se ocitly na suchu. Na většině zahrádek jsou žluté a spálené trávníky, na polích se za stroji jen práší, velké přehrady na tom také nejsou nejlépe a rybáři už teď o prázdninách museli slovit řadu rybníků. A důvod? Ten je jednoduchý, chybí voda. Fotoreportér iDNES.cz to zdokumentoval.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Na snímku je už slovený Dolní rybník v Novosedlech u Dívčic na Českobudějovicku. „Sucho trvá už druhý rok. Zima byla také na suchu a voda nám vysychá v celém systému naší rybniční soustavy. Rybníky přicházejí o vodu hrozně rychle, už teď jsme slovili pět rybníků. Kde to jde, tak nasazujeme aerační techniku, ale problém to moc příliš neřeší. Vodní deficit je obrovský a zvětšuje se, máme vodní výpar až centimetr za den. Dostáváme se do fáze, že je vody tak málo, a bojíme se, že ji nebudeme mít čím dopustit,“ obává se zootechnik Rybářství Hluboká Aleš Kříž.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Přesunuli jsme se přímo do Českých Budějovic. V jindy plném Dobrovodském potoce, který třeba při přívalových deštích dokáže vyplavit i poblíž stojící garáže, dnes najdete jen málo stojaté a pomalu hnijící vody.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
V českobudějovickém městském lesoparku Stromovka je nádrž se jménem Bagr. Dřív, když měl přísun dešťové vody, se tu řada lidí i koupala. Dnes to opravdu nejde. Rostou tu vodní rostliny, tvoří se bakterie či sinice a můžete tu najít i uhynulé ryby. Koupání je tu proto nebezpečné už i pro zvířata.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Z Budějovic ale zase vyrážíme dál do kraje. Na řadě polí je už sklizeno, jinde zase například balíky sena čekají, až si je zemědělci vyzvednou. Když nyní jedete okolo pole, kde se zrovna pracuje, tak kvůli vyprahlé půdě uvidíte i spousty zvířeného prachu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Kvůli suchu meteorologové také varují před větší pravděpodobností požárů v přírodě. Před pár dny vyjížděli jihočeští profesionální hasiči například na Písecko. Podle mluvčí HZS Jihočeského kraje Venduly Matějů ve většině případů stojí za takovými požáry lidská nedbalost. „Opravdu by se teď měli lidé vyvarovat rozdělávání otevřených ohňů, třeba i na opékání buřtů. A zadruhé by lidé neměli v těchto horkých dnech nechávat v zavřených autech například mobilní telefony, powerbanky, baterie či zapalovače,“ zdůrazňuje Matějů.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
A přijíždíme k vodnímu dílu Orlík. U Podolského mostu přes řeku Vltavu jsme potkali rybáře, kteří na odhalených písečných březích zkoušejí své štěstí. „Chytili jsme kapra, který měl k devadesáti číslům. Ráno to tu bylo ještě úplně zelené, ale teď se to už dá. Sem jezdíme dlouhá léta, máme nahoře v Podolí chalupu. Zdá se mi, že vody je sice o něco více než vloni v září, ale i tak pořád ubývá. Pokud to půjde tímto tempem, bude jí zase opravu málo, až támhle zase uvidíte základy starého mostu,“ ukazuje jeden z rybářů směrem po proudu řeky.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
V současné době je hladina ve vodní nádrži Orlík na kótě 340,13 metrů nad mořem. Při běžném stavu je voda na hladině zásobního prostoru ve výšce 349,90 metrů nad mořem. Současně tak tedy na Orlíku chybí k normálu zhruba deset výškových metrů (údaje byly platné ke čtvrtečnímu odpoledni).
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Nedostatek vody v přehradě Orlík odhaluje písečné břehy, a nechává tak řadu lodiček a pramic dlouho na suchu. V pozadí je vidět Podolský most, který nahradil starý řetězový most. Na něm vedla přes Vltavu silnice z Temešvárů do Podolí. Silniční železobetonový most postavili mezi lety 1939 a 1943. Za druhé světové války se stal důležitou dopravní spojnicí. Oba břehy Vltavy navíc v roce 1945 tvořily demarkační linii mezi americkou a sovětskou částí okupovaného Československa. V dubnu a květnu 1945 sloužil most jako ústupová cesta části německých jednotek do amerického zajetí.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Kvůli suchu je stále vidět i mostek na staré cestě vedoucí do Temešváru. Jen pár metrů odtud byste najeli na starý řetězový most, který po rozebrání zase stavbaři sestavili. Ale už nad řekou Lužnicí nedaleko obce Stádlec.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Pokud Orlíku chybí do ideální stavu téměř deset výškových metrů, další jihočeská přehrada Lipno je na tom o něco lépe. Tam je aktuálně voda na kótě 722,71 metrů nad mořem a hladina zásobního prostu je tu ve výšce 724,90 metrů nad mořem (údaje byly platné ke čtvrtečnímu odpoledni).
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Na snímku foceného z Podolského mostu můžete vidět část obnažených základů starého přemostění bývalého toku řeky Vltavy. Stavba Orlické přehrady v 50. letech však ráz této krajiny změnila. Ale právě při takto snížené hladině se můžete se „starou“ Vltavou ještě na mnoha místech potkat.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
V těchto dnech je na Podolsku už voda hodně zelená kvůli rostoucím sinicím. Těm se daří, vody je málo a teploty rostou.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Železobetonová konstrukce dlouhá 510 metrů převádí dopravu směrem z Písku dál na Bernartice a pak dál pak na Tábor. Návrh mostu byl ve 30. letech 20. století oceněn na architektonické výstavě v Paříži, kde v roce 1937 získal Zlatou medaili a byl nazván Le beau pont de l´Europe (Krásný most Evropy). Další ocenění dostal v roce 1939 například na výstavě v belgickém Lutychu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
Na archivním snímku pak můžeme snadno porovnat, jak vypadá okolí Podolska na Orlické přehradě při plném stavu vody a v současnosti.
Autor: Jan Hocek
Meteorologové i na pátek vydávají varování před narůstajícími teplotami, které by opět mohly atakovat dokonce hranici 40 stupňů Celsia. Jeden z možných způsobů, jak tato vedra přežít, je schovat se k vodě. Jako například tyto děti, které dovádějí v brouzdališti u českobudějovického Malého jezu na řece Malši. „Do střední Evropy pokračuje příliv mimořádně teplého vzduchu od jihozápadu. V pátek předpokládáme silnou, v nížinách až velmi silnou zátěž teplem. Vysoké teploty budou v těchto dnech ovlivňovat i hospodářství a infrastrukturu, a to na většině našeho území. O víkendu očekáváme od západu zmírnění vlny veder, i přesto očekáváme vysoké teploty nad 32 °C a tepelná zátěž bude zůstávat i nadále vysoká kvůli vyšší vlhkosti vzduchu. Vzhledem k dlouhému období trvání tepelné zátěže na jižní Moravě bude celková tepelná zátěž extrémní,“ varuje Český hydrometeorologický ústav na svém facebookovém profilu.
Autor: Petr Lundák, MF DNES
