Nyní na odhaleném břehu najdete i například patníky, které lemovaly příjezdovou cestu na starý most směrem od Podolska. Ze zahraničí dokonce přišla v šedesátých letech nabídka na odkoupení mostu, byla však zamítnuta a rozhodlo se o pozdějším přestěhování a znovusestavení.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Lodě jsou na Orlíku vytažené vysoko na březích, které už pomalu zarůstají travou.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Podolský most (dříve také například most Klementa Gottwalda) je železobetonová silniční stavba přes řeku Vltavu. Postavili jej mezi lety 1939 a 1943, aby nahradil starý řetězový most z roku 1848, který vedl těsně pod ním.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Starý řetězový most v roce 1960 v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady odborníci pečlivě rozebrali a přemístili nad řeku Lužnici k vesnici Stádlec. Zde stojí dodnes a je známý jako Stádlecký most. Na snímku vidíte ještě zbytky příjezdové cesty k mostu.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

A také zbytky asfaltu ze staré silnice mezi Podolskem a Temešvárem na druhém břehu řeky.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Teď už se díváme přímo z Podolského mostů dolů na odhalené bahnité a písečné břehy. Už jsou tu dobře rozpoznatelné zbytky nejrůznějších staveb. Vlevo dole je pak zbytek nájezdu na most.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Bývalý Podolský, dnes tedy Stádlecký most postavil Vojtěch Lanna v letech 1847–1848 podle projektu inženýra F. J. Gassnera a B. Schnirch. Most sloužil dlouhá léta, až do roku 1960. Základní nosnou konstrukci mostu tvořily čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic. Ty byly uloženy na dvou kamenných pylonech, branách vysokých 13 metrů.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Vydali jsme se od Podolska kousek proti proudu řeky, směrem k Albrechticím nad Vltavou. Kvůli klesající hladině přehrady tu můžeme pozorovat řeku Vltavu téměř v jejím původním korytu před vybudováním Vltavské kaskády. Bohužel do Orlíku nyní přitéká nejméně vody za posledních 44 let.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Jsme u obce Doubrava, na pravém břehu řeky. Tady se v těchto dnech „vynořil“ bývalý jez a zbytky vodní elektrárny a vodního mlýna. Je až pozoruhodné přímo na místě pozorovat dílo předků, jehož některé zbytky přečkaly desítky let pod vodní hladinou v téměř neporušeném stavu.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Při nízkém stavu vody se nám odhalí jez s retardérovou propustí, která je 63 metrů dlouhá, a proto se brzy stala mezi vodáky slavnou a velice oblíbenou a vyhledávanou. Nedaleko stál od roku 1720 vodní mlýn a v roce 1929 byla na tomto místě vystavěna moderní elektrárna, která zásobovala elektřinou pivovar v Protivíně.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Vodní hladina orlické přehrady byla ve čtvrtek odpoledne na kótě 355,46 metru nad mořem. Do maximální retenční hladiny tedy zbývá 18 výškových metrů vody.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Nejen zbytky mostu pod Podolským mostem, ale i jez u Doubravy v těchto dnech láká lidi k procházkám a prohlídkám.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Takto vypadala řeka Vltava ještě nedávno, než se začala budovat síť přehrad - tak zvaná Vltavská kaskáda. Tudy se plavili voraři anebo vodáci na kánoích. Ještě před zkrocením řeky se jezdil slavní sportovní vodácký závod Budějovice - Praha.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Přesunuli jsme se dál na jih Čech. Konkrétně k lipenské přehradě do Horní Plané. A k tamnímu přívozu, která ještě stále jezdí. Do zastavení provozu jim ale v tuto chvíli zbývá odhadem 15 centimetrů hladiny. Ta nadále klesá. „Obávám se, že je reálné, že se k tomu dostaneme. Normálně by tohle všechno mělo být pod vodou až támhle, co jsou ty kameny na břehu,“ říká s obavami jeden z pracovníků přívozu Patrik Štěpánek.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Málo vody v lipenské nádrži - v jihočeském moři, jak se přehradě také říká, vydává i dávná svědectví. Na březích tak můžete najít spousty předmětů, z nichž některé pocházejí ještě z dob před stavbou Lipna. Talíře, hrnky, sklenice, různé náčiní a podobně.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Kromě hornoplánského přívozu na Lipně fungují ještě dva. Ve Frymburku a pak v Dolní Vltavici, který vidíte na tomto snímku. Ten má ze všech třech tu nejdelší trasu a pod sebou ještě dostatek vody.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Snad nejvýrazněji je dramatický pokles hladiny patrný v přístavu v Černé v Pošumaví. Místo, které pojme až 120 plavidel, zeje prázdnotou. Zůstaly tam jen jednotky lodí, které uvázly na vysychajícím dně a majitelé je nestihli včas vytáhnout. Správce přístavu Miroslav Navrátil nicméně připomněl, že obdobný stav tam měli také minulý rok na konci listopadu.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Co se týče zásob vody, Lipno je na tom přeci jen o něco lépe než Orlík. Zde je hladina ve výšce 722,26 metru nad mořem, což znamená, že do maximální hladiny zbývá něco málo přes tři metry. Na našem snímku vidíme odhalené pozůstatky bývalé železniční trasy, která vedla z Hůrky směrem do Horní Plané. Ale přesně po druhé straně řeky, než trasu známe dnes.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Na Lipně se v těchto dnech dostanete suchou nohou z Hůrky až na ostrov Malý Tajvan. Pokud však bude hladina vody klesat dál, možná půjde bez namočení dojít i na Tajvan.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

Nicméně právě při takto suchých létech Vltavská kaskáda správně plní svou funkci. Ačkoliv účelem výstavby prvních děl kaskády byla výroba elektrické energie, po druhé světové válce se upřednostnila akumulační funkce a z ní vyplývající nadlepšení průtoků na Vltavě a na dolním Labi.

Autor: Petr Lundák, MF DNES

S nedostatkem vody se potýká i Husinecká přehrada na Prachaticku. Tu napájí říčka Blanice. Přehrada byla vybudována v letech 1934 až 1939 a má rozlohu téměř 61 hektarů. V současné době je hladina na kótě 517,66 metru nad mořem. Maximální retenční hladina je pak ve výšce 529,88 metru nad mořem. Chybí tu tedy před 12 výškových metrů vody.

Autor: Václav Pancer, ČTK

Při povodních v září roku 2024 husinecká přehrada dokonce přetekla. Jako jedna z prvních v republice. Tehdy zkušený hrázný Bedřich Křivánek odhadoval povodeň deseti až dvacetiletou. Dnes je tedy situace v podhůří Šumavy naprosto opačná.

Autor: Václav Pancer, ČTK

Lipnu ubývá voda, přívozy mají namále