Po vysokých hřebenech hor nosili vše od jídla a vody až po vojenskou techniku. Jejich práci jim ztěžoval sníh a nepřátelské jednotky. Kromě bitev je zabíjely laviny i fyzická vyčerpanost. Sočská fronta, pojmenovaná podle řeky Soča, si během první světové války vyžádala více než jeden milion mrtvých.
Kruté boje zažívali vojáci ve východních Alpách, kam se řadí i Julské Alpy, nejvyšší pohoří Slovinska. Dechberoucí krajina bude mít navždy jednu děsivou statistiku - podle italských poválečných zdrojů zde padlo 42 vojáků na metr čtvereční.
O sto let později vystupuje po jedné z hor, Mrzlem vrhu, skupina studentů a nechápavě kroutí hlavou nad tím, jak zde mohl někdo chtít zabíjet. Zvesela a s pořádnou dávkou kilometrů v nohách dorazí ke zničenému pomníku. Obědvají a po chvíli se pouštějí do práce.
První kontakt před deseti lety
Tomu ale předcházel poměrně dlouhý proces, u jehož zrodu byl i Jan Török z Jihočeského muzea. „Se Slovinci jsem se spojil zhruba před 10 lety. Náš klub vojenské historie, který se zajímá o první světovou válku, se rozhodl jet na místa, kde boje probíhaly. Ve Slovinsku jsme tak navázali kontakty s místními nadšenci,“ vzpomíná.
Společně začali pracovat na podrobnějším průzkumu míst. „Nejzajímavější pro nás byl Mrzli vrh, kde bojovaly ve velké míře české regimenty,“ vysvětluje. Zjistilo se, že na hoře je pomník regimentu z Hradce Králové, Plzně a že se zde údajně nachází pomník 91. pěšího regimentu z Českých Budějovic.
„Ve sbírkách Tolminského muzea a jistého soukromníka z Prahy se objevila dobová fotografie památníku. Slovinci se tedy rozhodli, že nám ho najdou,“ popisuje historik.
Pomník našli v národním parku
Začalo pátrání, až se nakonec objevilo něco, co připomínalo torzo pomníku. „Pak byla nalezena i mapa. Letos se konal archeologický průzkum, který naši domněnku potvrdil,“ shrnuje Török. „To jsme ale netušili, co je to za obrovský problém. Pomník je v národním parku a spadá také do kulturního dědictví,“ vysvětluje.
Zapotřebí bylo nespočet povolení, což zabralo hodně času. K zaštítění projektu se uvolil klub vojenské historie Čeští lvi z Českých Budějovic. Do toho vzniklo ve Slovinsku Družstvo generála Borojeviče jako partnerská organizace.
Jihočeské muzeum ve spolupráci s klubem Čeští lvi uspořádalo veřejněprospěšnou sbírku, se kterou oslovilo všechny obce, odkud vojáci pocházeli, a ty pak na ni přispěly. K nim se přidaly také Jihočeský kraj a město České Budějovice.
Slovinci pak našli firmu, která se do opravy pustí. „Celkové náklady vychází na zhruba pět tisíc eur,“ uvedl Török.
Jihočeský kraj, Jihočeské muzeum, Čeští lvi a společenství generála Borojeviče tak po dlouhém úsilí dosáhli svého cíle. „Stavba by měla skončit do září letošního roku. Slavnostní otevření se plánuje na příští rok, protože to bude přesně stoleté výročí pomníku,“ dodal.
Na návštěvě ambasády
V Lublani studenti historického semináře z českobudějovického gymnázia navštívili také českou ambasádu, kde se setkali s velvyslankyní Věrou Zemanovou. Ta jim pogratulovala k jejich úspěchům, jelikož před nedávnem obdrželi mimo jiné také Cenu učené společnosti za svou práci s dobovými deníky z první světové války.
„Musím říct, že jsem na podobný projekt nenarazila, byť se na katedře západoslovanských jazyků pořádají různé akce zaměřené například na literaturu,“ sdělila velvyslankyně. „Je to unikátní a smysluplný nápad a musím přiznat, že mne překvapilo nasazení studentů. Rádi podpoříme další podobné projekty,“ dodala.
Kromě toho se učitel a vedoucí semináře Vladimír Kojan setkal s kantory místního gymnázia, se kterými by do budoucna rád spolupracoval. Jejich cesta do Slovinska tak dost možná nebylo poslední spojení s touto zemí. „Jsme moc rádi, že jsme zde mohli být. Je skvělé vidět místa, kde probíhaly krvavé boje,“ svěřil se cestou domů jeden ze studentů.
