Funkcionalistická budova základní školy ve Strýčicích poutá pozornost už z dálky. Téměř devadesát let funguje jako centrum vzdělávání v obci na Českobudějovicku i širším okolí. Nic na tom nezměnila ani druhá světová válka, kdy místní devítiletka fungovala jako skladiště.
V posledních letech ale bylo složité shánět peníze na provoz. Proto se ředitel Tomáš Drs společně se starosty spádových obcí rozhodl pro neobvyklý krok. Založili Svazek obcí Dehtář s cílem spravovat strýčickou základní školu. Letos do ní chodí 163 žáků.
V Česku existují pouze tři další podobné školy. „Jedna je na Jesenicku, další na Karlovarsku a třetí mají ve Středočeském kraji,“ říká Drs.
Výhodou svazkového vlastnictví je především podíl mnoha obcí na financování chodu vzdělávacího zařízení. Vesnice ze spádových oblastí tak mohou přímo investovat do vzdělání svých dětí a nemusí spoléhat na vlastníka školy, kterým byla donedávna obec Strýčice. Ta neměla na provoz školy dostatek peněz a budova chátrala.
„Byli jsme ve složité situaci. Dostávali jsme sice peníze z dotací, ale museli jsme také přidat něco ze svého rozpočtu. Na větší rekonstrukci jsme neměli dost peněz, proto jsme souhlasili s převodem školy na svazek,“ netají se problémy s udržováním budovy starosta Strýčic Bohumír Miesbauer.
Svazek obcí na oplátku nechá v obci opravit vodovod a kanalizaci. „Jsem osobně moc rád, že k převodu došlo. Myšlenka svazku obcí je rozhodně dobrá, a škola se tak konečně opraví,“ podotýká Miesbauer.
Podle Tomáše Drse byla v budově nutná celá řada oprav a nevyhnutelných zásahů, aby bylo možné zajistit bezproblémovou výuku.
„Nejprve bylo třeba udělat zcela novou kotelnu. Ta na tom byla opravdu špatně a bez ní bychom v zimě nemohli učit,“ vysvětluje. Na její opravu dostala škola dvoumilionovou dotaci od ministerstva financí. „Půl milionem nám ještě pomohly okolní obce a Krajský úřad Jihočeského kraje,“ dodává Drs.
Hlavním iniciátorem vzniku svazku devíti obcí je Sedlec, dále do něj kromě Strýčic patří Němčice, Radošovice, Chvalovice, Záboří, Babice, Břehov a Hlavatce.
„Problémy s kotelnou mě přinutily situaci řešit, proto jsme se s ostatními starosty rozhodli svazek založit,“ říká starosta Sedlece Jaroslav Houba, který je zároveň předsedou svazku. Prakticky okamžitě začal shánět peníze na nejnutnější opravy.
„Už máme stavební povolení na některé úpravy týkající se například střechy, oken, podlah a elektrických rozvodů,“ popisuje plány Houba.
V současnosti čeká na rozhodnutí týkající se dotací pro rekonstrukci. „Dohromady by všechny opravy měly stát přibližně 80 milionů korun a očekávám, že by snad do čtyř let mohla být škola v přijatelném stavu,“ dodává.
Navazují na prvorepublikovou tradici
V první fázi má být opravena část střechy a půdního prostoru, kde vznikne jedna učebna. „Tento zásah nám z 85 procent pokryjí dotace, zbytek si musíme zaplatit sami,“ vysvětluje Houba. Další investice by měly směřovat do bezbariérového přístupu a přírodovědecké učebny.
Kromě oprav samotné budovy se pomalu daří také vybavovat třídy moderními pomůckami. „Nyní máme k dispozici interaktivní tabule pro celý první stupeň a jednu máme také v učebně přírodních věd,“ shrnuje ředitel Drs. Podařilo se mu také sehnat peníze na modernizaci počítačové místnosti a v plánu je rovněž kompletní obnova knihovny.
Inovace se kromě materiální obnovy budovy týkají i obecného zaměření výuky a posílení významu školy v regionu. „Z pedagogického hlediska upřednostňujeme menší třídní kolektivy a snažíme se udržet komunitní charakter školy,“ líčí Drs.
Jednotlivé třídy mají v současnosti okolo dvaceti žáků. Prioritou by podle něho měla být orientace na přírodní vědy a jazykovou vybavenost žáků. „Pořádáme pro žáky zájezdy do zahraničí. V minulých dvou letech byli třeba v Londýně, Římě, ve Vídni nebo v Krakově,“ jmenuje.
Jubilejní základní škola svatováclavská ve Strýčicích, jak zní celý název zařízení, funguje ve stávající podobě teprve od začátku září. Má ale navazovat na prvorepublikovou tradici.
„Byl bych moc rád, kdyby budova fungovala jako kulturní centrum regionu,“ přeje si Drs. Oblast byla za první republiky osídlena převážně českými Němci, takže ryze české vzdělávací zařízení mělo za úkol zmírnit převahu jejich vlivu. „Chtěli bychom zachovat její předválečný ráz, ale rozhodně neplánujeme ze školy dělat skanzen,“ říká Drs.
