Nová pískovna nahradí podle společnosti už částečně vytěžené ložisko u Plané nad Lužnicí, kde začíná rekultivace území. Projekt má problém. Sousední Dráchov nesouhlasí s řešením dopravního napojení areálu na krajskou silnici, kterou využívá obec.
„Ačkoliv většinu našich připomínek investor akceptoval a původní projekt upravil, stále nejsme spokojeni s navrženou trasou vjezdu a výjezdu do areálu. Při plánovaném množství aut a kamionů, které budou denně mířit do pískovny, se silnice do obce zahltí. Obavy máme také z hluku a prašnosti. Při této silnici stojí naše obytné domy,“ namítá starosta Dráchova Petr Tesař.
Plán otevření ložiska už společnost Českomoravský štěrk oznámila před rokem. Po připomínkách obce, hygieny a ochranářů životního prostředí ale musela některé části projektu přepracovat.
Týkalo se to hlavně hranice s přírodní rezervací a opatření proti hluku a prachu. Společnost se zavázala, že těžbu odstíní několik protihlukových valů.
Obavy z dopravy vyjádřili obyvatelé Dráchova na nedávném veřejném projednávání záměru. Českomoravský štěrk, který je členem skupiny HeidelbergCement, se zatím nechce k problému vyjadřovat. Odkázal na právě probíhající řízení EIA, které čekají posudky.
„Vzhledem k probíhajícímu řízení se nebudeme k tomuto tématu vyjadřovat. Požadavek obce Dráchov bereme v potaz a prověřujeme další možnosti napojení pískovny na komunikaci,“ uvedla tisková mluvčí HeidelbergCement Nikola Davidová.
V projektové dokumentaci ale investor uvádí, že jiné napojení areálu na silnici I. třídy odmítá dopravní policie.
Těžební areál je obrovský. Spolkne více než sedmdesát hektarů území v lokalitě mezi silnicí I. třídy mezi Prahou a Českými Budějovicemi a řekou Lužnicí. Většina pozemků je zemědělská půda, kterou musí stát vyjmout z půdního fondu z důvodu veřejného zájmu.
Může zde být nevybuchlá munice po Němcích i Rusech
Dobývací prostor se navíc střetává s ochranným pásmem přírodní rezervace Dráchovské tůně. Ložisko štěrkopísků má podle průzkumů objem asi 1,5 milionu metrů krychlových materiálu, těžba vystačí firmě na dvanáct let.
Ačkoliv nese oficiální název Dobývací prostor Řípec, tato sousední obec s těžbou žádný problém nemá. Dobývací prostor sice leží z větší části na jejím katastru, ale od její zástavby je vzdálený.
„Kromě toho, že kvůli těžbě budeme muset už potřetí měnit územní plán, nám záměr nevadí,“ uvedl starosta Řípce Petr Novotný.
Dráchovští zároveň připomínají, že na místě budoucí pískovny měli před padesáti lety tábor sovětští vojáci a mohla zde po nich zůstat nevybuchlá munice.
„Na konci války tu bylo ležení německých vojáků. Na ústupu k Američanům tu zahazovali zbraně z mostu do Lužnice. V roce 1968 na stejném místě pobývali Rusové. Určitě tam po nich taky něco zbylo,“ pamatuje si obyvatelka Dráchova, třiaosmdesátiletá Marie Vlčková.
Na rozdíl od Řípce, který poskytl investorovi pozemky, nemá obec Dráchov s 239 obyvateli ze štěrkopísků žádný profit. Záměr těžby teď posuzuje krajský úřad podle řízení o vlivu stavby na životní prostředí EIA a vyjadřovat se k němu mohou znovu dotčené obce, jednotlivci a instituce.
Zájmové území má plochu 76,5 hektaru, dobývací prostor 48,9 hektaru. Těžit se bude dvanáct až šestnáct let ve čtyřech etapách, roční produkce je 250 tisíc tun materiálu.
Vzniknou tři jezera. Kolem příjezdové silnice se postaví čtyři ochranné valy. Areál bude dopravně napojen na křižovatku silnic na Prahu a Jindřichův Hradec a na dálnici D3. Denně do pískovny zajede a vyjede čtyřicet nákladních aut.
