Většinu jihočeských škol čekají vzrušené debaty o tom, zda vstoupí v pondělí 27. listopadu do stávky. Tu vyhlásil Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, který požaduje, aby se přehodnotilo zamýšlené snížení počtu státem zaplacených odučených hodin. Jedním z důvodů je také snaha přimět ministerstvo školství, aby našlo více peněz pro svůj resort, hlavně pak pro nepedagogické pracovníky.
Redakce MF DNES v průzkumu oslovila deset jihočeských mateřských, základních a středních škol. Většina z nich zatím nemá jasno, zda se ke stávce přidá, nicméně jejich ředitelé důvody pro případnou účast svých učitelů zcela chápou.
„Vyvěsili jsme na nástěnce výzvu, kde se učitelé mohou podpisem přihlásit k tomu, zda stávku chtějí, nebo nechtějí podpořit. Předpokládám však, že se připojíme. Zažili jsme to už před čtyřmi roky, kdy se stávkovalo za vyšší platy. Dnes mi ale důvody přijdou ještě závažnější, takže nemohu zůstat neutrální a ke stávce se chci připojit,“ vysvětlil ředitel písecké ZŠ Tomáše Šobra Jaroslav Volf.
O zapojení do stávky musí školy dát vědět aspoň tři dny předem, řekl šéf jejich odborů |
Zdrženlivější je jeho kolega ze ZŠ Blatské sídliště ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku Lubomír Pospíchal, který stávku vnímá jako braní rukojmích v podobě rodičů i dětí.
„Jako ředitel bych správně neměl své podřízené ke stávce přemlouvat. Nechám to na každém z učitelů, zda se bude chtít připojit. Pokud jich bude většina, udělám maximum pro to, aby byla v provozu alespoň družina,“ uvedl Pospíchal.
Pouze symbolicky podpoří stávku oslovené mateřské školy, které nechtějí zavřením zařízení komplikovat rodičům život. „S požadavky a důvody stávky zcela souhlasím, jen se obávám, že nám nepomůže. Ve školství pracuji čtyřicet let a jsem skeptická. Slibů už jsme slyšeli spoustu, zastání ale nemáme žádné,“ řekla ředitelka 2. MŠ v Jindřichově Hradci Dana Novotná.
Chybí více informací od odborů
Opatrnější jsou oslovení ředitelé gymnázií, kteří kritizují slabou přípravu protestu a srozumitelnost požadavků. „Učitelům nejde jen o navýšení platů. Mají strach, že plánované kroky způsobí zhoršení kvality výuky. Snížený počet odučených hodin na třídu zapříčiní slučování menších třídních skupin, což znemožní individuální, a tím pádem efektivnější přístup k výuce,“ naznačil ředitel budějovického Gymnázia J. V. Jirsíka Jaroslav Pustina.
Za pravdu mu dává i jeho kolega Miroslav Hlava ze strakonického gymnázia, jemuž vadí nedostatek informací od odborářů. „Čeká nás čtvrtletní porada, kde se budeme o zapojení do stávky rozhodovat. Největší obavu máme ze snížení proplacených hodin. To je něco, co gymnázia pocítí víc než ostatní typy škol,“ připomněl Hlava.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak to bude se školskou stávkou? Dostanou rodiče dovolenou? |
Poměrně jasné vzkazy zaznívají ze středních škol či učilišť, jejichž vedení s důvody stávky převážně souhlasí. Nicméně i zde čeká pedagogy jednání uvnitř škol, zda se k ní připojí.
„Celý týden jsme ve stávkové pohotovosti, ale až ve čtvrtek se rozhodneme, zda do stávky vstoupíme. Osobně se k ní přikláním, protože situace s nepedagogickými pracovníky je u nás neudržitelná. Brzy nám do důchodu odejde většina kuchařek a na současné platy nikoho mladého nenalákám,“ prohlásila ve středu ředitelka SOŠ a SOU v Písku Zuzana Sýbková.
Pochopení pro stávkující má i ředitel SPŠ a VOŠ Volyně na Strakonicku Jiří Homolka, podle něhož současné kroky mohou negativně ovlivnit kvalitu výuky. „Nelíbí se mi škrty i to, co se odehrává téměř v tichosti – snížení státem hrazeného počtu odučených hodin. S důvody stávky souhlasím, ale vše ještě budu s kolegy konzultovat. Nemáme odbory, takže zde není nikdo, kdo by mohl stávku organizovat,“ doplnil Homolka.
„Změny nelze dělat od začátku roku 2024"
Důvodům pro stávku rozumí i náměstek hejtmana pro školství a místopředseda parlamentního školského výboru Pavel Klíma (TOP 09). Zároveň odborům vyčítá, že dosud většinou řešily jen peníze na platy a nikdy se neozvaly s požadavky na zajištění větší kvality škol.
„Musím se ministra Beka zastat v tom, že stále ještě není rozhodnutí konečné. Nicméně je nutné přemýšlet i nad tím, kdy podobné změny vejdou v platnost. Nelze je dělat překotně od začátku roku 2024, na to není nikdo připravený,“ konstatoval.
Zároveň také dodává, že je nyní zastáncem toho, aby se rozpočet schválil v navrhované podobě.
„Pak můžeme v průběhu roku hledat zdroje, které by problémy s počty hodin placených státem mohly zacelit. Bude ale třeba rozlišit určité typy škol, dělení žáků do skupin by mělo být zachováno na gymnáziích či zdravotních a praktických školách,“ doplnil Klíma.