Je jediným empírovým řetězovým mostem, který se v Česku dochoval. V posledních letech se ale do trámů Stádleckého mostu na Táborsku pustila dřevokazná houba a mostovka potřebuje nutně vyměnit.
O památku se měli postarat řemeslníci už letos na jaře, jenže nastal klíčový problém. Dubové dřevo v potřebném množství se nedalo nikde sehnat. Nakonec rekonstrukce začne po prázdninách.
„Nejde o žádný neobvyklý druh dřeva. Potřebovali jsme klasický dub. Potíž byla v tom, že při kůrovcové kalamitě se vyvíjí tlak na těžbu a prodej smrkového kůrovcového dřeva, a tak jsme měli problém sehnat i obyčejný dub,“ vysvětluje Jiří Štícha, ředitel Správy a údržby silnic Jihočeského kraje.
Trámy na Stádlecký most musí mít šest metrů na délku. Proto bylo potřeba odkoupit stromy, které měly v průměru alespoň půl metru a vysoké byly deset metrů a více, navíc musely být rovné. Opravy si žádají sedm set takových dubů, ale nakoupit takové množství nebylo na současném trhu se dřevem vůbec jednoduché.
V Česku se tolik kmenů nepodařilo sehnat, tak se museli Jihočeši poohlížet v zahraničí. Poptávali se neúspěšně v okolních zemích. Poté se podařilo sehnat dodavatele na Ukrajině, ten však začal zvyšovat cenu, navíc nebylo jisté, zda je schopný materiál včas dodat.
Práce zdržel kromě kůrovce také covid-19
„Nakonec jsme sehnali v Chorvatsku. Jejich duby mají podobnou barvu a strukturu jako české. Nyní už je veškeré řezivo nachystané, ještě se dosouší. Počítáme, že s rekonstrukcí začneme v polovině září a skončíme v polovině listopadu,“ upřesňuje Štícha.
„Zvažovali jsme i provizorní řešení s modřínem či smrkem. Ty jsou ale měkké a rychleji se obrousí. Doprava je na Stádleckém mostě intenzivní, takže životnost mostovky by se výrazně snížila. Dubové dřevo ji zajistí na desítky let,“ vysvětluje náměstek hejtmanky Jihočeského kraje pro veřejné zakázky Antonín Krák (ČSSD).
Stádlecký řetězový most Most postavil Vojtěch Lanna v polovině 19. století přes Vltavu u obce Podolsko na Písecku. Vedla po něm důležitá obchodní cesta z Bavorska do Haliče. Sloužil až do roku 1960, v té době už však nad ním stál nový železobetonový most. Staršímu navíc po napuštění Orlíku začalo hrozit potopení. Byl proto důkladně zakreslený, rozebraný a v roce 1975 ho znovu postavili v údolí řeky Lužnice. Dnes je jedním ze symbolů Toulavy. |
Protože v létě most hojně navštěvují turisté, počkají řemeslníci s výměnou povrchu do konce letní sezony. Původně měli začít už na jaře, jenže kromě nedostupného dřeva kvůli kůrovcové kalamitě se na posunutí termínu podepsal i covid19. Omezený chod chorvatských úřadů zdržel převoz dřeva.
Poškozená je hlavně mostovka, tedy příčně naskládané trámy, po nichž se procházejí pěší a přejíždějí auta. Pracovníci zároveň vymění i pod nimi ukryté podélné trámy vyskládané v několika řadách.
Dřevokazná houba napadla lokálně také několik dalších míst na mostě. Naštěstí nepostihla celou konstrukci; kdyby se tak stalo, byly by opravy mnohem nákladnější a náročnější.
„Most jsme již dříve od plodnic hub očistili, abychom konstrukci zachránili, což se podle sledování daří. Některá prkna už jsou vyloženě shnilá. Přestože to tak navenek nevypadá, nejvíc zničené jsou uvnitř. Kdybychom je nevyměnili, shnijí napadrť,“ pokračuje ředitel Štícha s tím, že Stádlecký most není podle kontrol nikterak nebezpečný a turisté ho mohou o prázdninách v klidu využívat.
Jihočeský kraj investuje do obnovy přes 10 milionů
Velkou část rekonstrukce budou muset zastat ruční práce zdatných řemeslníků. Nepůjde vše udělat strojově, jako u menších mostů. Stádlecký most je dlouhý přes 150 metrů a klene se vysoko nad Lužnicí. Pomůže dlouhý jeřáb, pracovníci využijí i spodní revizní lávku. Opravy budou postupovat po jednotlivých částech mostovky. Postará se o ně firma Dřevotvar – řemesla a stavby.
„Hejtmanství investuje do prací lehce přes deset milionů korun, část pokryje dotace, zbytek půjde z krajského rozpočtu. Bohužel se při rekonstrukci nevyhneme úplné uzavírce. Pro řidiče tak určíme objízdné trasy. Nyní mají vjezd na most povolený jen vozidla do tuny a půl, po opravách limit navýšíme. Ještě se ukáže na kolik,“ předpokládá náměstek Krák.
Havarijní stav odhalil průzkum, který odborníci provedli už v říjnu roku 2017. Výsledky kontroly ukázaly, že trámy napadla vysoce invazivní dřevokazná houba z čeledi trámovek.
