Kolem regálů projíždí nespočet nákupních vozíků. Obchodem se rozléhá neustálé pípání pokladen. Přestože je v hornorakouském Freistadtu čtvrteční poledne, u kas se tvoří fronty. Stačí jen krátká chvíle, aby návštěvník zaslechl i jiný jazyk než němčinu.
Srovnání Č.Budějovice/Freistadt
|
„Jasně že sem jezdíme pravidelně,“ usmívá se u pokladny sedmačtyřicetiletý Václav Linhart. Je jedním z mnoha Jihočechů, kteří za hranice jezdí nakupovat. Teď před Vánocemi je takových lidí ještě víc. Obchody v bezmála osmitisícovém Freistadtu jsou i díky nim neustále plné.
„My sem vyrážíme hlavně kvůli kvalitě zboží, která je nesrovnatelně lepší. U řady produktů je i výhodnější cena. To platí třeba pro čisticí prostředky, doplňky stravy, ale třeba i vína. Pečivo je sice dražší, ale tam se zase dostáváme k té kvalitě, která je jednoznačně vyšší,“ líčí Linhart o chvíli později na parkovišti.
Míří i do Lince či Gmündu
Pochází sice z Českých Budějovic, ale šestým rokem už pracuje pro firmu v nedalekém Linci. Nakupování v Rakousku je pro něj o to výhodnější. Jak ale sám potvrzuje, například do Freistadtu jezdí za zbožím i lidé, kteří v Rakousku nepracují.
„Osobně znám spoustu takových. Řada z nich jezdí právě do tohohle města, někdo do Lince. Sám mám dost známých, kteří sem vyrazí minimálně jednou měsíčně na velký nákup,“ usmívá se. S plným kufrem o chvíli později odjíždí a na jeho místo přijíždí další auto s českou poznávací značkou.
Řada Čechů tady pracuje nebo žije v obcích poblíž hranic. Mezi ně patří i Dolní Dvořiště. Lidé ale do Rakouska nejezdí jen kvůli jídlu.
„Nakupují tam také oblečení. To je hodně levné, což platí obzvlášť pro povánoční období, kdy jsou tam slevy okolo 50 procent. Sám, když potřebuji něco na sebe, tak jedu raději do Rakouska. Jezdit tam za nákupy je tady zcela běžné,“ líčí starosta Dolního Dvořiště Ivan Kůta.
MF DNES udělala test na začátku prosince. Nakoupila zboží z obchodu stejného řetězce ve Freistadtu a Českých Budějovicích. U sousedů bylo levnější například máslo, čokoláda Milka nebo čisticí prostředek na toaletu. I přesto byla ale účtenka z Rakouska o 150 korun dražší než ta z Česka.
Freistadt ale není jediným cílem. Alespoň jednou měsíčně jezdí do Rakouska také třicetiletý lékař Antonín Prouza z Českých Budějovic, jemuž se dostupností i nabídkou osvědčil Gmünd.
„Hlavní důvody jsou pestrý výběr a lepší chuť potravin. Často zmiňovanou dvojí kvalitu potravin příliš nestudujeme. Překvapivě nebývá zřejmý ani výrazný cenový rozdíl, paradoxně jsou produkty, které se vyplatí nakupovat spíše v Rakousku,“ vysvětluje.
Nejraději nakupuje mléčné výrobky, sýry, pomazánky a uzeniny. „Co naopak obvykle nenakupujeme, je ovoce, zelenina a maso. To vychází cenově méně výhodně,“ dodává Prouza.
