Šetrnou sprchu používají astronauti ve vesmíru. Teď je i v Budějovicích

  • 7
Vznikla při vesmírné misi na Mars. Pomáhá se sprchováním astronautům a v posledních letech přispívá také k šetření vody na Zemi. Sprcha, která dokáže recyklovat vodu, je nyní k vidění v Českých Budějovicích. Vedle Londýna a San Francisca je to zatím jediné místo, kde se speciální technologie představuje.

Podle Romana Nedvěda, jednatele firmy Agemon, která má sprchu nabízet ve střední Evropě, nejde o nic složitého. Je to technologie, kterou mají lidé třeba v bazénech. Jednotlivá zařízení jsou však high-tec.

To zásadní je v místě, kudy voda odtéká do kanálu. „Tam je speciální čidlo, které je srdcem celého systému. Dvacetkrát za sekundu měří kvalitu vody a rozhoduje, jestli ji pustí do kanálu, nebo zpět do oběhu,“ líčí Nedvěd.

Voda, která zůstane ve sprše, se pak vrací přes čerpadlo, filtr odstraňující nežádoucí částice, UV lampu, která brání výskytu bakterií, a ohřívač. Tím celý proces končí. Ušetřit je možné až 90 procent vody. Bez použití mýdla do kanálu odteče pouhých pět procent spotřebovaného objemu.

Při patnáctiminutovém sprchování tak zákazník spotřebuje zhruba pět až šest litrů a dalších 130 ušetří. Dotyčný si sám může nastavit, jak často se bude voda vyměňovat. Všechno pak sleduje na mobilu či tabletu.

„Ušetříte ale hlavně energii na ohřev vody, což dělá až dvojnásobek její ceny,“ říká Nedvěd. Zařízení, ve kterém je zhruba stovka patentů, zatím vychází na 106 tisíc korun. Záměrem nadnárodní společnosti Orbital Systems, se kterou firma Agemon navázala spolupráci, je cenu časem snížit na částku, kterou si bude moct dovolit více lidí.

S vystavováním začne firma letos. Na prodej se připravovala od roku 2012. „Chystáme předváděcí místa v Praze, Bratislavě a Pasově,“ líčí Nedvěd. Cílem je nasadit sprchy do komerčních provozů, ale i ubytoven či zázemí firem.

Investoři jsou z Ameriky, ale vývoj, výroba a příběh jsou ze Švédska. Stojí za ní průmyslový designér Mehrdad Mahdjoubi, který se účastnil projektu Mars Mission mezi Johnsonovým vesmírným střediskem NASA a univerzitou Lund. Za úkol měl vymyslet řešení, jak šetřit vodu při vesmírné misi na Mars.