Stojíte v prázdné místnosti a zároveň vás sledují desítky párů očí. Někteří jejich nositelé pozorně poslouchají, jiní se znuděně koukají do telefonů. Vaším úkolem je upoutat pozornost publika za pomocí hlasu, pohybu nebo očního kontaktu.
Takovou situaci umí vytvořit program americké vývojářské společnosti Virtual Orator, který jako jediný v zemi Virtual Lab používá. Právě díky němu v soutěži uspěl.
Program dokáže vybraného člověka přenést do malé zasedací místnosti i divadelního sálu pro 160 lidí. Umožňuje nasimulovat pozornost publika i ruchy z ulice, které posluchače rozptylují. Stydlivějším povahám tak nabízí příležitost trénovat si vystoupení před publikem.
Speciální brýle pomáhají při fobiích.
„Měli jsme možnost si ho vyzkoušet na třiceti lidech z komerčního sektoru, státní správy či neziskových organizací, kteří mají problém s veřejným vystupováním. Přednesli desetiminutovou prezentaci a během jedné hodiny hodnotili, jaký udělali posun. Výsledky byly pozitivní,“ popisuje Leoš Kubíček, jednatel BCF.
Tento program si vyzkoušela také jedna z výrobních firem, kde měli mistři z výroby představit nepopulární zprávu dělníkům.
„Někteří to zvládli skvěle. Část ale byla rozhozená, když se na ně z virtuálního publika ozvalo: Co to je zase za blbost? Pořád jste ale v bezpečném prostředí, takže si můžete situaci vyzkoušet znovu. Po skončení je pak možné prohlédnout si video nebo místa, po kterých jste se během přednášení pohyboval,“ líčí Kubíček.
Firma se práci s nevědomím věnuje již osm let, ale před rokem rozšířila své nástroje o virtuální realitu. Tím zpřístupnila metody práce s nevědomím technicky, logicky a pragmaticky smýšlejícím lidem, které běžné techniky koučování, systemický přístup či hypnóza neoslovuje a neumí jich díky svému nastavení využít.
„Chceme pomoct lidem, kteří jsou technicky zaměření a nemají od přírody dar pracovat s prožíváním. Zjistili jsme, že virtuální realita jim pomůže nasimulovat prostředí, ve kterém se do prožitku snadno dostanou. Rok jsme se tak zabývali tím, v jakých prostředích se s tím dá pracovat,“ líčí Kubíček.
Spolupracují s karatistkou
Nyní nápad pomáhá kromě přednášení i třeba s fobiemi. Ti, kteří mají strach z výšky, si mohou vyzkoušet, jaké je to stát na prkně, zatímco kolem nich teče láva, nebo pod nohama utíká velká krysa.
Další cílovou skupinou jsou sportovci. Své o tom ví úspěšná karatistka Lucie Veithová. Uvědomila si, že se bojí výšek. Dali jí tedy do programu, kde se postupně zvyšovala výška. Nakonec se dostala na Golden Gate Bridge.
„Chtěli jsme otestovat, jakým způsobem je schopna zareagovat na něco, co je mimo běžnou realitu. I přestože jsem jí řekl, že je v bezpečí, a vyzval ji, ať skočí, neudělala to. Poté jsme si povídali a ona si uvědomila, že je pro ni nejtěžší udělat krok někam, kde neví, co se stane. Díky tomu jsme objevili téma, s nímž se dá pracovat. Může jí to pomoct, protože kvůli novým pravidlům karate je klíč k úspěchu útočit jako první a jít do neznámé situace,“ uvádí jeden z příkladů 41letý Kubíček.
Projekt je v počátcích a nyní se dostane na trh. Jeho autoři věří, že koupené aplikace nebude problém na trhu uplatnit. Zájem o službu by se měl zvyšovat. Pomáhá totiž i lidem se syndromem vyhoření a těch je stále víc.
„Překvapilo nás, že z top managementu jich není tolik, ale naopak se projevuje na nižších pozicích. Ve výrobách se klade tlak na rychlost, efektivitu a výkon. Pro pracovníky, kteří se posunuli na vyšší pozice, je to velká zátěž. Kvalifikovaných lidí je ale málo a firmy o ně nechtějí přijít. Většinou jde o společnosti z oblasti strojírenství,“ doplňuje jednatel.
Firma BCF, která se dlouhodobě věnuje zvýšení výkonu a produktivity, zaměstnává šest lidí a každý z nich má nějaký handicap.
„Chceme ukázat, že i v tomhle oboru mohou pracovat handicapovaní. Máme například slepého kolegu, který nám vyřizuje termíny schůzek. Bez všech mých spolupracovníků by to nešlo,“ vypráví Kubíček. Kromě nich má společnost expertní tým šesti lidí a další externí spolupracovníky. V budoucnu by ráda vytvářela vlastní programy.
