Bezmála osm hodin trvala diskuse kolem budoucí spalovny odpadů v Českých Budějovicích. Ministerstvo životního prostředí zorganizovalo veřejné projednávání záměru kvůli pandemii online, do debaty se elektronicky připojila stovka účastníků.
Na maratonu vysvětlování a argumentů se nakonec podepsala únava a schylovalo se až k osobnímu napadání. Diskuse s veřejností byla součástí řízení EIA, tedy posouzení vlivu projektu na životní prostředí.
ZEVO, čili zařízení na energetické využívání odpadů, chce postavit Teplárna České Budějovice na místě uhelné výtopny při Okružní ulici v městské části Nové Vráto.
Ročně se v ní má spálit 160 tisíc tun odpadů, bude stát zhruba tři miliardy korun s termínem spuštění roku 2028. V provozu má zůstat 20 až 30 let. Spalitelné odpady se do ní budou dovážet z celého kraje a sousedních okresů.
„Stane se součástí strategie Smart Green City, která předpokládá mimo jiné ukončení spalování uhlí a napojení na teplovod z Temelína. Bude to veřejně prospěšná stavba s tou nejmodernější technologií,“ popsal uplynulý čtvrtek plánované zařízení v půlhodinové vstupní řeči předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král.
Po dalším představení projektu například od architekta stavby Romana Voborníka, který ji popsal jako zelený areál se stávajícím 160 metrů vysokým komínem, následovala dlouhá diskuse, která se místy točila kolem chemických sloučenin vypouštěných do ovzduší a jejich limitů.
Oponenti hlavně z řad místních spolků a přilehlých obcí upozorňují, že celá lokalita je už teď zamořená emisemi z místního průmyslu, ke kterým ještě přibude nákladní doprava. Nebezpečný je hlavně mikroprach. Proti stavbě v takové podobě je sousední obec Vráto a necelé tři kilometry vzdálené město Rudolfov.
To poslalo do řízení písemnou námitku, v níž požaduje snížit kapacitu spalovny, zavážet a vyvážet materiál jenom po železnici a okolní dotčené obce přizvat do podniku jako akcionáře s možností kompenzací za sníženou kvalitu života.
„Projekt bude kumulovat s dalšími místními průmyslovými podniky, s dopravou po budoucí dálnici a přivaděči k ní. Zvýší se prašnost,“ upozorňoval Karel Turek z místního spolku T.G.M. Vráto.
„Tíží nás, že nedaleká obec Hlincova Hora, kde jsem zastupitel, přijde o kvalitu prostředí, které se rovná lázeňskému. Trápí to mladé rodiny z nových sídel. Kdo nám za to dá kompenzaci?“ ptal se Jan Havelka.
Zazněly také obavy, že budoucnost patří snižování odpadů a recyklaci a spalovna s tak obrovskou kapacitou si s jihočeským odpadem nevystačí a bude ho dovážet ze zahraničí. Celá její strategie tak jde proti závazkům k Evropské unii o snižování odpadů.
Některé obce ke spalovně už vyhlásily petice
Teplárna připustila, že nenaplnění kapacity by se jí ekonomicky nevyplatilo a bude muset dodávky řešit smlouvami s jihočeskými obcemi. Zatím je podle investora odpadu dost – komunálního i ostatního, takže by mohly fungovat ještě nejméně dvě další spalovny.
Připravují se v Plané nad Lužnicí a v Písku. Kompenzace jsou podle Krále jiná kapitola, mohou se odvíjet od strategie zeleného města a mohou se podobat třeba modernímu ekologickému centru u brány spalovny, něco jako infocentrum temelínské elektrárny, které navštěvují tisíce lidí.
Ekologické bude i to, že doprava do spalovny bude ze třetiny po místní železniční vlečce. Žádné smlouvy ale investor jak k železniční dopravě, tak i s obcemi jako dodavateli odpadu nemá. Některé informace o projektu jsou podle něj obchodním tajemstvím.
Na dotazy kolem emisí, dopravy a hluku odpovídali autoři analýz, které jsou součástí dokumentu EIA. V mnoha případech se s oponenty neshodovali. Právě tyto rozpory bude řešit ministerstvo.
„V dubnu rozhodneme, jestli záměr vrátíme k přepracování, nebo vydáme k němu závazné stanovisko,“ řekl za ministerstvo životního prostředí Jakub Honetschäger, který veřejné projednávání moderoval.
Až potom by následovalo územní rozhodnutí a stavební řízení, k nimž se může znovu vyjadřovat dotčená veřejnost. Některé obce ke spalovně už vyhlásily petice a pohrozily, že iniciují referendum.
