Podle obžaloby se čtyřicetiletý muž pokoušel otevírat bankomaty pomocí rozbrusky a různých páčidel. Ačkoliv po něm zůstaly na všech místech stopy, vinu odmítá. Tvrdí, že se stal obětí spiknutí policistů a neznámých Ukrajinců.
„Žádného takového činu jsem se v České republice nedopustil. Nářadí, které u mě policisté zabavili, mi přivezl neznámý Ukrajinec s tím, že mi je posílá můj bratr,“ vysvětloval Roman Hrnčirík způsob, jak se dostaly jeho stopy včetně DNA na věci, se kterými se zloději dobývali do bankomatů.
Podle státního zástupce Romana Tibitanzla se obžalovaný poprvé pokusil o krádež v obchodním domě Prior v Dačicích, kam se v listopadu 2015 vloupal v noci po krkolomné cestě přes požární žebříky a střechu. V kanceláři se mu nepodařilo vypáčit bankomat, tak alespoň vyloupil trezor.
Úspěšnější byl za dva měsíce v Bystřici nad Pernštejnem, kde se dostal pomocí rozbrusky do bankomatu a odnesl z něho 1,2 milionu korun. Podle spisu našli kriminalisté jeho stopy také u bankomatů vykradených v roce 2016 v Morkovicích a v Lednici na Moravě.
Hrnčirík si odseděl trest za vykrádání sejfů a trezorů
U posledního případu Hrnčiríkovi podle obžaloby pomáhal neznámý společník. Oba částečně maskované pachatele zachytily bezpečnostní kamery. Pokusili se ze země vytržený bankomat odtáhnout autem po silnici, ale ocelové lano po padesáti metrech prasklo.
Hrnčirík, který pracuje jako slévárenský dělník pro jednu bratislavskou firmu, se hájí tím, že žádná z postav zachycená kamerou nepatří jemu, protože ty se pohybují mrštně, zatímco on má po úraze problémy s chůzí. Jak se ale objevilo jeho DNA na místě činu, mimo jiné i na dveřích, vysvětlit nedokázal.
Proti němu svědčí i výpisy z docházek do zaměstnání, které dokazují, že v době krádeží měl vždy pracovní volno. Rozsudek v případu zatím nepadl.
Hrnčirík už byl v minulosti ve vězení za vykrádání sejfů a trezorů. Soud v Brně ho v roce 2001 poslal za mříže na šest a půl roku.
